Během celé druhé světové války doplácela britská armáda na umělé rozdělení obrněnců do dvou protichůdných kategorií. Pomalé pěchotní tanky měly sice silný pancíř, ale zaostávaly v rychlosti, zatímco hbité křižníkové tanky postrádaly potřebnou ochranu i palebnou sílu. Zlom přinesl až projekt A41 Centurion, který tyto kompromisy smetl ze stolu. Vznikl stroj s tak dokonalým vyvážením pancéřování, mobility a palebné síly, že definoval zcela novou kategorii hlavního bojového tanku a v různých armádách spolehlivě sloužil více než půl století.