Těžký tank řady KV představoval na začátku operace Barbarossa pro německý Wehrmacht absolutní technický šok. V červnu 1941 se u litevského městečka Raseiniai postavil jediný sovětský obr na klíčovou křižovatku, kde kompletně odřízl zásobování německé 6. tankové divize a odrážel všechny útoky včetně dělostřelectva a noční sabotáže ženistů.
Německý postup Pobaltím v prvních dnech po zahájení invaze do Sovětského svazu probíhal v bleskovém tempu. Tankové divize generála Hoepnera překonávaly desítky kilometrů denně a zdálo se, že obranu Rudé armády nic nezpomalí. Vše se změnilo 24. června 1941 v zalesněné krajině nedaleko litevského města Raseiniai.
Na strategické zásobovací trase za zády postupující bojové skupiny Raus se objevil osamocený sovětský těžký tank. Stroj zůstal stát přímo na silnici obklopené bažinami a okamžitě zničil kolonu německých nákladních vozidel s municí a palivem. Pro německé velení začalo čtyřiadvacetihodinové drama, které detailně popsal generál Erhard Raus ve svých válečných pamětech.
Granáty neškodně odskakovaly
Německé velení považovalo osamocený tank za snadný cíl a vyslalo proti němu baterii moderních protitankových děl 5 cm Pak 38. Dělostřelci se nepozorovaně přiblížili na vzdálenost několika set metrů a zahájili rychlou palbu. Výsledkem byl však naprostý úžas obsluhy – střely z německých děl se od silného pancíře těžkého tanku série KV pouze odrážely a zanechávaly na oceli jen modré stopy.
Sovětská posádka po chvíli otočila věž a přesnou palbou všechna čtyři německá děla kompletně rozstřílela. Němci záhy zjistili, že čelní pancíř o tloušťce až 110 milimetrů nedokáže běžná výzbroj jejich tanků Panzer 35(t) ani polního dělostřelectva vůbec ohrozit.
Noční útok i slavná osmaosmdesátka
Když selhala přímá palba, rozhodli se Němci nasadit těžký protiletadlový kanón ráže 88 mm FlaK, který dokázal prorazit jakýkoliv známý pancíř. Dělo se pod rouškou kouře začalo rozmisťovat na palebnou pozici, ale posádka sovětského stroje byla ve střehu. Než stihli němečtí dělostřelci vystřelit, zasáhl kanón přímý granát z tanku a převrátil ho do příkopu.
V noci se k nehybnému tanku připlížili němečtí ženisté. Pod pásy a na věž připevnili nálože trhavin s cílem kolos vyhodit do povětří. Výbuchy však způsobily jen menší poškození pojezdu a zničily blatníky, zatímco hlavní pancéřová korba zůstala neporušená. Sovětský kulomet záhy donutil ženisty k ústupu.
Rozuzlení po celodenním obléhání
K definitivnímu zničení ocelové pevnosti musel Wehrmacht druhý den ráno vymyslet koordinovanou lest. Skupina lehkých tanků Panzer 35(t) zahájila klamný útok z lesa, čímž upoutala pozornost sovětských tankistů a donutila je otočit věž. V té chvíli se z opačné strany přiblížil další kanón ráže 88 mm.
Zadní část věže zasáhlo šest průbojných granátů, z nichž dva dokázaly proniknout dovnitř. Když se němečtí pěšáci přiblížili k vraku, věž se znovu pohnula – vojáci proto vhodili do proražených otvorů ruční granáty, které odpor definitivně ukončily. V historických záznamech se dodnes vede debata, zda u Raseiniai stál základní model KV-1, nebo gigantická verze KV-2 se stopadesátimilimetrovou houfnicí, obdivuhodnou odvahu a odhodlání šestičlenné posádky však po boji ocenili i samotní němečtí vojáci, kteří padlé tankisty pohřbili s vojenskými poctami.
