Východoněmecká armáda používala otevřený Trabant 601 A Kübel. Konstrukčně vycházel z osobního modelu 601, přesto měl vlastní výbavu pro vojenskou službu. Dobový návod ukazuje také omezení, které by z fotografie nikdo nevyčetl: bez bočních plachet se s ním nesmělo jet rychleji než 60 km/h.
Na přehlídce historických vozidel se otevřený Trabant snadno ztratí mezi většími vojenskými auty. Jeho význam přitom nespočívá ve velikosti ani ve výzbroji. Ukazuje, jak se známý osobní automobil přizpůsobil zvláštním úkolům, aniž se z něj stal nový terénní stroj.
Armádní automobil se známou technikou
Doplněk návodu k obsluze Trabantu 601 A z roku 1986 říká přímo, že Kübelwagen vznikl především pro ozbrojené složky NDR. Motor, převodovka, řízení, podvozek i elektrická výbava vycházely ze základního modelu 601. Auto tedy dostalo zvláštní karoserii a vybavení, nikoli úplně novou technickou platformu.
Otevřené boky uzavíraly podle potřeby plátěné boční díly a vůz měl skládací střechu. Návod popisuje trubkové nárazníky, ochrannou spodní část a držáky pro vojenské vybavení. V seznamu zvláštní elektrické výbavy je také zařízení pro jízdu v noci se zastíněnými světly. Benzinové topení mohlo podle návodu vytápět vozidlo i při stojícím motoru. Tyto detaily ukazují, že vojenská úprava řešila provozní podmínky, nejen vzhled auta.
Výrobce v návodu z roku 1986 uváděl hmotnost prázdného vozu 645 kg a užitečnou hmotnost 375 kg. Údaje patří k provedení popsanému v tomto vydání. Nelze je bez další kontroly připsat všem rokům a variantám otevřeného Trabantu.
Střecha měnila pravidla jízdy
Nejzajímavější provozní údaj je schovaný hned v úvodu návodu. Rychlosti nad 60 km/h připouští pouze se zavřenou nebo otevřenou střechou a s nasazenými bočními plachtami. Jízdu rychleji bez nich výslovně zakazuje. Nejde o údaj o maximální rychlosti motoru, ale o omezení určité konfigurace otevřené karoserie.
Právě tato podmínka odlišuje technický návod od pohledu na fotografii. Na snímku působí vůz bez dveří jako jednoduchý a pohotový dopravní prostředek. Ve službě však musela posádka počítat i s tím, jakou podobu karoserie právě používá. Návod neuvádí důvod rychlostního limitu, proto z něj nelze vyvozovat konkrétní aerodynamickou nebo konstrukční závadu.
Konstrukční kompromis byl širší. Armáda získala malý vůz se zvláštním vybavením a technikou společnou s běžným Trabantem. Z dokumentu však nelze udělat závěr, že měl průchodnost terénem srovnatelnou s automobilem s pohonem všech kol. Pro hodnocení skutečných výkonů v jednotlivých útvarech by bylo třeba číst provozní záznamy nebo zkoušky.
Vojenská verze v průmyslovém kontextu
Historik Reinhold Bauer v komentáři k dobovému prospektu Trabantu 601 připomíná, že při zavedení modelu v roce 1964 už závod pořídil výrobní zařízení určené právě pro něj. Vojenský Kübel je tak názorným příkladem použití existujícího automobilového základu pro zvláštní účel. To je vysvětlení průmyslového kontextu, nikoli doklad přesných důvodů armádní objednávky.
Kübel dnes připomínají muzea i dochované vozy. Trabant muzeum v Praze jej uvádí mezi exponáty. Dobový návod ale vypráví víc než samotná expozice: vedle zvláštní výbavy zachycuje pravidla, která musel řidič otevřeného služebního Trabantu respektovat.
