První německá F-35 přistála v Arkansasu: Proč zůstává v USA a kdy dorazí čeští piloti

Německé letectvo oficiálně zahájilo novou éru. Jeho první stíhací letoun páté generace F-35A Lightning II přistál 5. října 2026 na americké základně Ebbing v Arkansasu. Letoun však v Evropě hned tak neuvidíme: spolu s dalšími sedmi stroji zůstává v USA jako součást nového mezinárodního výcvikového centra, kde se od roku 2029 začnou na stejné technice školit také čeští piloti a technici.

Na ranveji základny Ebbing Air National Guard Base ve městě Fort Smith v americkém státě Arkansas dosedl v pondělí 5. října 2026 první stealth stíhací letoun Lockheed Martin F-35A Lightning II v barvách německé Luftwaffe. Pro německé ozbrojené síly jde o mimořádný milník v modernizačním programu, jehož hodnota přesahuje 8,3 miliardy eur. Nové stroje mají v německém letectvu nahradit dosluhující úderné letouny Panavia Tornado IDS a převzít jejich klíčovou strategickou roli – takzvané jaderné sdílení (nuclear sharing) v rámci Severoatlantické aliance.

Přílet stroje s trupovým číslem 35+01 (tovární označení MG-01) do Arkansasu však vyvolal vlnu laických otázek: Proč německá stíhačka po slavnostním představení nezamířila rovnou do své domoviny v Německu, ale skončila na základně národní gardy v americkém vnitrozemí? A jak s touto událostí souvisí Armáda České republiky, která si stejný typ letounu pořídila v počtu 24 kusů?

Proč německý letoun zůstává v USA: Hangáry v Büchelu i výcvikový koloběh

Rozhodnutí ponechat první německé stroje F-35A na americké půdě není překvapením ani improvizací, ale dlouho plánovaným krokem s dvěma zásadními důvody: infrastrukturním a výcvikovým.

Prvním důvodem je stav domovské základny v Evropě. Všechny německé F-35 budou v budoucnu dislokovány u 33. taktického křídla letectva (Taktisches Luftwaffengeschwader 33) na letecké základně Büchel v Porýní-Falci. Tento vojenský areál je jediným místem na německém území, kde jsou v podzemních zabezpečených schránkách WS3 (Weapons Storage and Security System) uloženy americké termonukleární gravitační pumy B61-12. Základna Büchel v současnosti prochází masivní a komplexní rekonstrukcí v hodnotě stovek milionů eur. Staví se zcela nové zodolněné úkryty letounů (HAS), moderní radarové a komunikační věže, nová vzletová a přistávací dráha a přísně střežené bezpečnostní perimetry certifikované pro provoz letounů páté generace i manipulaci se speciální municí. Stavební práce mají být plně dokončeny až koncem roku 2027. Kdyby první stroje přelétly do Německa dříve, neměly by kde bezpečně stát a operovat.

Druhý a ještě podstatnější důvod představuje samotná filozofie výcviku. Podle mezivládní dohody zůstane na základně Ebbing v Arkansasu trvale dislokováno prvních osm z celkem 35 objednaných německých letounů. Tyto stroje vytvoří stálou výcvikovou letku Luftwaffe v zámoří. Zkušení němečtí instruktoři, z nichž první šestice zahajuje na základně pětileté vyslání, budou společně s americkými instruktory připravovat další rotace německých pilotů. Zbývajících 27 letounů zamíří do Německa postupně od konce roku 2027 a v průběhu let 2028 a 2029, kdy má křídlo v Büchelu dosáhnout počátečních operačních schopností.

Jak funguje mezinárodní výcvikové centrum na základně Ebbing

Abychom pochopili význam základny Ebbing, musíme se podívat na globální mapu programu Joint Strike Fighter. Původním hlavním mezinárodním výcvikovým střediskem pro letouny F-35 byla základna Luke Air Force Base v arizonské poušti. Tam se cvičily posádky amerického letectva a původních osmi partnerských zemí programu JSF, mezi které patří Velká Británie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Dánsko či Austrálie. V posledních letech však Luke AFB narazila na absolutní strop svých kapacit – provozuje přes stovku strojů a místní vzdušný prostor je beznadějně zaplněný.

Když o letouny F-35 projevily zájem další státy prostřednictvím programu zahraničního vojenského prodeje FMS (Foreign Military Sales) – jako Polsko, Finsko, Švýcarsko, Německo, Řecko a Česká republika –, vyvstala otázka, kde všechny tyto zahraniční letce a personál vycvičit. Americké letectvo v březnu 2023 po důkladném posouzení vybralo základnu Ebbing ANGB ve Fort Smith v Arkansasu. Základna je domovem 188. křídla Národní gardy Arkansasu, které v minulosti létalo s bitevníky A-10 Thunderbolt II a později přešlo na bezpilotní letouny MQ-9 Reaper. Nabídla ideální infrastrukturu: dlouhou vzletovou dráhu, rozsáhlé vojenské výcvikové prostory (zejména prostor Razorback MOA) bez hustého civilního letového provozu a zázemí pro výstavbu moderních simulátorových center.

Výcvikové centrum řídí reaktivovaná 85. stíhací skupina (85th Fighter Group), která působí jako geograficky odloučená jednotka 33. stíhacího křídla s velitelstvím na základně Eglin na Floridě. Model přípravy pilotů je rozdělen do dvou provázaných fází:

• Akademická příprava (Eglin AFB, Florida): Budoucí piloti nejprve zamíří do akademického výcvikového střediska F-35 Academic Training Center (ATC). Zde stráví týdny intenzivním studiem aerodynamiky, složitých palubních subsystémů, elektronického boje a především fúze senzorů. F-35 nefunguje jako klasická mechanická stíhačka; pilot v ní nesleduje desítky budíků, ale syntetický obraz bojiště skládaný z radaru APG-81, elektro-optického zaměřovacího systému EOTS a všesměrového infračerveného systému DAS přímo do průhledového displeje v přilbě.
• Praktický letový výcvik (Ebbing ANGB, Arkansas): Po zvládnutí teorie a základních procedur se letci přesunou do Arkansasu. Výcvik začíná na špičkových taktických simulátorech plné mise (Full Mission Simulators – FMSim). Tyto trenažéry mají 360stupňovou vizualizaci s vysokým rozlišením a dokážou věrně simulovat jakýkoliv letový režim, poruchu i komplexní bojové scénáře proti nepřátelské protivzdušné obraně. Teprve po desítkách hodin v simulátoru pilot usedá do skutečného letounu – zpočátku k přezkušovacím a navigačním letům, později k nácviku tankování za letu, nočních operací a vzdušného boje.

Kromě pilotů prochází centrem také pozemní personál: letečtí mechanici, specialisté na kompozitní materiály a stealth nátěry, avionici a zbrojíři. Bez dokonale vycvičeného pozemního týmu je jakýkoliv stroj páté generace jen nepoužitelnou skulpturou na stojánce.

Srovnání zapojení evropských států do výcvikového centra Ebbing

Základna v Arkansasu se stává skutečným evropským leteckým uzlem na americké půdě. V následující tabulce je shrnuto, jak se jednotlivé státy do programu v Ebbing ANGB zapojují:

Kdy a jak se přidá český personál: Cesta pilotů z Čáslavi do Arkansasu

Česká republika se k alianční komunitě uživatelů F-35 připojila podpisem mezivládní dohody LOA (Letter of Offer and Acceptance) dne 29. ledna 2024. Smlouva v celkové hodnotě zhruba 150 miliard korun zahrnuje nákup 24 letounů F-35A v nejnovější výrobní konfiguraci Block 4, munici, náhradní díly, pozemní vybavení a právě rozsáhlý balík výcviku pro létající i pozemní personál.

Časový harmonogram českého programu je pevně daný a přesně kopíruje německý a polský model:

Výroba prvních českých stíhaček v texaském Fort Worthu je naplánována na rok 2028. Jakmile první stroje s českými výsostnými znaky sjedou z výrobní linky a projdou továrními zálety, nepřelétnou okamžitě přes Atlantik do České republiky. Místo toho zamíří právě na základnu Ebbing v Arkansasu, kde budou sloužit k přeškolení první vlny českých letců.

Samotné přeškolení českého personálu proběhne v letech 2029 až 2031. V první skupině budou zkušení piloti z 211. taktické letky v Čáslavi, kteří v současnosti sedlají švédské stíhačky JAS-39C Gripen. Tito letci již mají za sebou tisíce letových hodin v nadzvukových strojích, hovoří plynně odbornou vojenskou angličtinou a pravidelně se účastní aliančních cvičení i misí Air Policing v Pobaltí a na Islandu. V USA absolvují identické kolečko jako jejich němečtí kolegové: teoretický blok na Floridě a následně letový výcvik a bojové střelby v Arkansasu.

Klíčovým cílem tohoto úvodního turnusu je vycvičit instruktory. Tito čeští piloti získají kvalifikaci nejen k bojovému létání na F-35, ale také k výuce dalších kolegů. Společně s nimi projde kurzy v USA přibližně stovka příslušníků pozemního technického zabezpečení: mechanici motorů Pratt & Whitney F135, odborníci na radiolokaci a elektro-optiku, specialisté na plánování misí a zbrojíři pro naváděnou munici.

Prvních šest českých letounů F-35A dorazí na 21. základnu taktického letectva v Čáslavi v roce 2031. V té době již musí být čáslavské letiště připraveno podobně jako německý Büchel – s novou vzletovou dráhou, specializovanými hangáry a zabezpečeným datovým propojením. Dodávky všech 24 letounů budou dokončeny do roku 2035, kdy české letectvo dosáhne plné operační způsobilosti (Full Operational Capability – FOC). Mezitím česká vláda vyjednala prodloužení pronájmu čtrnácti strojů JAS-39 Gripen až do roku 2035, aby nebyla ani na jediný den přerušena hotovostní ochrana českého nebe v integrovaném systému protivzdušné obrany NATO (NATINAMDS).

Proč je společný výcvik v Arkansasu pro spojence klíčový

Zřízení mezinárodního výcvikového střediska na základně Ebbing představuje pro státy jako Německo, Finsko, Polsko nebo Česká republika zásadní strategickou a ekonomickou výhodu. Vybudovat plnohodnotné národní výcvikové centrum pro stíhačky páté generace na vlastním území by pro každou zemi znamenalo astronomické náklady na pořízení vlastních certifikovaných trenažérů, vytvoření přísně utajených simulačních učeben a vyčlenění cenných strojů výhradně pro školní lety.

Druhým faktorem je geografie. Ve střední a západní Evropě je vzdušný prostor extrémně stísněný a zatížený hustým civilním provozem. Výcvik moderního vzdušného boje, který vyžaduje nadzvukové lety ve vysokých výškách, elektronické rušení a manévrování na vzdálenosti desítek až stovek kilometrů za hranicí vizuální viditelnosti (BVR), je v evropských podmínkách svázán přísnými hlukovými a letovými limity. Americké vojenské polygony v Arkansasu a okolí naopak nabízejí volný prostor, stabilní počasí po většinu roku a možnost nepřetržitého výcviku ve dne i v noci.

Nejdůležitějším přínosem je však alianční standardizace. Když čeští piloti usednou v roce 2029 do trenažérů a kokpitů v Arkansasu, budou se školit v bezprostředním kontaktu se svými německými, polskými, finskými i americkými protějšky. Budou používat stejné taktické postupy, stejnou terminologii a sdílet zkušenosti z reálných letů. Až se v polovině příští dekády evropská křídla F-35 potkají při společné alianční operaci, piloti v kabinách nebudou cizinci: budou to absolventi téhož výcvikového centra pod arkansaským sluncem.