Noční plavba na křehkých plátěných člunech ledovou vodou vstříc těžce střeženému přístavu patřila k nejnebezpečnějším akcím celé války. Hrstka britských vojáků riskovala vše, aby zasadila německému válečnému průmyslu nečekaný úder.
Záznamy o tajných diverzních akcích uchovávané v britském národním archivu The National Archives i operační přehledy v americkém národním archivu NARA dokládají, jak kritickou roli hrála na sklonku roku tisíc devět set čtyřicet dva námořní blokáda. Nacistické Německo nutně potřebovalo pro svůj válečný průmysl strategické suroviny jako přírodní kaučuk, cín nebo wolfram. Tyto materiály dovážely z Japonska speciální obchodní lodě, které prorážely spojeneckou blokádu a kotvily v hlubokém vnitrozemí v přístavu Bordeaux na řece Garonně. Běžné námořní síly ani letectvo na ně kvůli silné protivzdušné obraně a poloze hluboko ve vnitrozemí nedosáhly. Britské velení kombinovaných operací proto schválilo plán majora Herberta Haslera, který navrhl nevídaný útok pomocí miniaturních skládacích kajaků.
Skládací kajak Cockle jako neviditelná zbraň
Základním kamenem celé operace s kódovým označením Frankton se stal speciální dvoumístný kajak Cockle Mark II. Běžný člun by britská ponorka nedokázala přepravit, protože musel projít úzkým kruhovým poklopem o průměru šedesát centimetrů. Konstruktéři proto vytvořili skládací plavidlo s dřevěnou kostrou a potahem z pogumovaného plátna. Člun vážil pouhých třicet kilogramů, měřil přes pět metrů na délku a po sestavení na palubě ponorky uvezl dva muže s kompletní výstrojí.
Kajaky měly ploché dno a extrémně nízký profil, což z nich na hladině činilo téměř neviditelný cíl. Pádla byla opatřena tlumicími potahy, aby nevytvářela hlasité šplouchání. Každá posádka měla k dispozici magnetický kompas připevněný na zápěstí, maskovací oděvy, tiché pistole s tlumičem a především magnetické přísavné miny určené k proražení lodních trupů pod hladinou.
Noční výsadek z ponorky a boj se zrádným proudem
Dne třicátého listopadu tisíc devět set čtyřicet dva vyplula britská ponorka HMS Tuna ze základny ve Skotsku. Po týdnu plavby přes Biskajský záliv dorazila k ústí řeky Gironde na jihozápadním pobřeží Francie. V noci na sedmého prosince se ponorka vynořila a posádka na palubě sestavila pět člunů. Do ledové vody vyrazilo deset mužů královské námořní pěchoty pod vedením majora Haslera.
Příroda se však ukázala být stejně nemilosrdným nepřítelem jako německé hlídky. Ústí řeky Gironde je proslulé mohutnými přílivovými vlnami a zrádnými víry. Hned během prvních hodin plavby silný proud převrhl kajak Coho a jeho posádka utonula v mrazivé vodě. Krátce nato prudká vlna potopila kajak Cachalot. Třetí člun s názvem Conger byl vážně poškozen a jeho dva muži museli plavidlo potopit a plavat k pobřeží, kde byli záhy zatčeni.
K cíli tak pokračovaly pouze dva zbývající čluny. Kajak Catfish s majorem Haslerem a desátníkem Billem Sparksem a kajak Crayfish s desátníkem Albertem Laverem a vojínem Williamem Millsem. Čtveřice mužů musela v naprostém utajení urazit více než sto kilometrů proti proudu řeky. Přes den se vojáci ukrývali v bahnitých rákosinách pod maskovacími sítěmi a v noci vytrvale pádlovali ledovým proudem kolem německých kontrolních stanovišť.
Magnetické miny pod čarou ponoru v přístavu
V noci na jedenáctého prosince dorazily oba kajaky do přístavu Bordeaux. Celá oblast byla plná hlídek, světlometů a strážních člunů. Komando využilo tmy a přílivového proudu a v tichosti vklouzlo mezi kotvící obchodní plavidla. Vojáci se opatrně přisunuli k bokům obřích nákladních lodí a začali pod čáru ponoru připevňovat magnetické přísavné miny.
Tyto miny byly vybaveny silnými magnety a speciálními tyčemi, které umožnily umístit výbušninu hluboko pod vodou přímo k lodnímu kýlu. Hasler a Sparks upevnili celkem osm min na nákladní lodě Tannenfels, Dresden a Alabama. Druhá posádka na člunu Crayfish úspěšně zaminovala další dvě plavidla včetně velké transportní lodě Portland. Chemické zapalovače s ampulemi kyseliny leptající zádržný drát byly nastaveny na devítihodinové zpoždění, aby měli muži čas uniknout z dosahu přístavu.
Srovnání parametrů operace a techniky
Následující přehled shrnuje klíčové aspekty této mimořádné mise, která prokázala účinnost nekonvenčních sil proti zdánlivě nedobytné průmyslové infrastruktuře.
| Klíčový prvek mise | Plánovaný záměr velení | Skutečný průběh v terénu |
|---|---|---|
| Počet nasazených kajaků | pět dvoumístných člunů Cockle Mark II | pouze dva čluny dopluly do cílového přístavu |
| Délka trasy proti proudu řeky | přes sto kilometrů nočního pádlování | plavba trvala pět mrazivých nocí v utajení |
| Způsob zničení nepřátelských lodí | magnetické přísavné miny s časovačem | úspěšně zaminováno šest velkých plavidel Osy |
| Ztráty na životech a zajetí | předpokládaný ústup přes neutrální Španělsko | osm mužů zahynulo nebo bylo popraveno |
| Strategický dopad na průmysl | přerušení dovozu strategického kaučuku | těžce poškozeno přes třicet tisíc tun tonáže |
Výbuchy v Bordeaux a tragický osud komanda
Ráno dvanáctého prosince otřásla přístavem v Bordeaux série mohutných detonací. Voda v přístavních docích se zbarvila naftou a poškozené nákladní lodě začaly klesat ke dnu nebo usedly na mělčinu. Přes třicet tisíc tun cenné lodní tonáže bylo vyřazeno z provozu a tisíce tun strategického kaučuku a rudy určené pro německé továrny skončily pod hladinou.
Úspěch byl však vykoupen krutou daní. Po splnění úkolu obě posádky své čluny potopily a vydaly se pěšky napříč okupovanou Francií směrem k neutrálnímu Španělsku. Dvojice z kajaku Crayfish byla po několika dnech chycena německou hlídkou. Všech šest zajatých britských vojáků z různých fází operace skončilo v rukou gestapa a bezpečnostní služby SD. Na základě Hitlerova tajného rozkazu Kommandobefehl, který nařizoval bez milosti popravit každé dopadené spojenecké komando, byli všichni zajatci zastřeleni.
Jedinými dvěma muži, kteří celou misi přežili, byli velitel Herbert Hasler a jeho spolujezdec Bill Sparks. S pomocí statečných členů francouzského odboje ze sítě Marie Claire putovali týdny přes obsazené území, překročili zasněžené Pyreneje do Španělska a v únoru následujícího roku se úspěšně vrátili do Velké Británie.
Odkaz operace Frankton v moderní vojenské historii
Britský premiér Winston Churchill později prohlásil, že operace Frankton pomohla zkrátit válku o několik měsíců, protože narušení dodávek přírodního kaučuku z Dálného východu těžce ochromilo výrobu pneumatik a těsnění pro německou armádu. Šéf kombinovaných operací lord Louis Mountbatten označil výpravu kajakářů za nejstatečnější podnik celé války.
Operace Frankton se stala základním kamenem taktiky moderních námořních speciálních jednotek, jako je britská Special Boat Service. Ukázala, že precizní plánování, dokonalý výcvik a tichý pohyb na vodní hladině dokáží překonat i ty nejsilnější pevnosti a způsobit nepříteli strategické škody s minimálním množstvím materiálu.
