M3 Lee vypadal, jako kdyby konstruktéři nemohli najít místo pro hlavní kanon. Jeden měl v korbě, druhý v otočné věži. Nešlo však o náhodný slepenec, ale o rychlý kompromis, který měl spojencům dodat bojeschopný tank dříve, než bude možné vyrábět dokonalejší konstrukci.
Na první pohled působí americký střední tank M3 zvláštně. Je vysoký, má velkou nástavbu a jeho hlavní 75milimetrový kanon není v otočné věži, ale v pravé části korby. Nad ním se nachází menší věž s kanonem ráže 37 milimetrů.
Právě proto si jej lidé často pamatují jako nepovedený mezistupeň před Shermanem. To je ale příliš jednoduché hodnocení. M3 Lee a britský M3 Grant vznikly v okamžiku, kdy Spojené státy potřebovaly rychle vyrábět tanky a Velká Británie zoufale sháněla obrněnou techniku.
Hlavní problém nebyl v kanonu, ale ve věži
V roce 1940 bylo zřejmé, že americké tanky potřebují silnější výzbroj. Dosavadní střední tanky měly především kanony ráže 37 milimetrů, které už nedokázaly nabídnout dostatečnou rezervu proti novějším evropským obrněncům.
Američané chtěli do středního tanku umístit 75milimetrový kanon. Taková zbraň však byla příliš velká pro tehdejší standardní otočnou věž, kterou měly americké továrny k dispozici. Vývoj zcela nové věže by výrobu výrazně zpomalil.
Řešení bylo technicky nečisté, ale rychlé. Konstruktéři umístili 75milimetrový kanon do boční části korby. Mohl se pohybovat pouze v omezeném rozsahu, takže celý tank musel při změně směru palby částečně manévrovat.
Na věži zůstal menší 37milimetrový kanon. Ten měl vlastní otočný prostor a mohl se zaměřovat do všech stran. Vznikl tak tank se dvěma hlavními děly, přestože každé z nich mělo jiný úkol.
Sedmatřicítka byla vhodnější proti lehčím cílům a obrněným vozidlům. Větší kanon měl dodat tanku palebnou sílu proti opevněním i těžším obrněncům. V praxi však posádka nemohla obě zbraně využívat jako moderní tank s jedním univerzálním kanonem.
Podle údajů shromážděných na stránce M3 Lee na Wikimedia Commons vzniklo v letech 1941 až 1942 více než 6 000 vozidel různých variant. Konstrukce tedy nebyla určena jako dlouhodobě ideální řešení. Měla hlavně překlenout období, než se do výroby dostane M4 Sherman.
Lee a Grant nebyly dva různé tanky
Označení Lee a Grant někdy působí, jako kdyby šlo o dvě zcela odlišná vozidla. Ve skutečnosti šlo o americký M3 v různých provedeních.
Americké tanky se obvykle označovaly jako Lee. Britové si ale objednali upravenou verzi s jinou věží a lepším prostorem pro radiostanici. Té začali říkat Grant podle generála Ulyssese S. Granta. Americká varianta dostala jméno Lee podle generála Roberta E. Leeho.
Rozdíl proto nebyl jen v názvu. Britská věž měla praktičtější uspořádání a přizpůsobovala tank britským požadavkům. Výrazně se změnil také vzhled stroje, takže se některé tanky Grant od amerických M3 na první pohled lišily.
To je podobný případ jako u techniky, která vznikla v jedné zemi, ale sloužila v několika armádách podle jejich vlastních představ. U LT vz. 38 se také ukázalo, že osud konstrukce nemusí odpovídat původnímu záměru jejích tvůrců.
Vysoký tank měl silné stránky i nepříjemné limity
M3 měl několik vlastností, které v prvních letech války dávaly smysl. Nabízel silnější kanon než řada starších britských tanků a jeho pancéřování poskytovalo posádce lepší ochranu než u mnoha předchozích konstrukcí.
Velkou výhodou byla také rychlost výroby. Tank používal řadu řešení, která bylo možné zvládnout v průmyslovém měřítku. Americký průmysl tak dokázal dodat tisíce kusů v době, kdy spojenci potřebovali techniku okamžitě.
Jenže výhody měly svou cenu. M3 byl vysoký, což zvyšovalo jeho siluetu. Hlavní 75milimetrový kanon v korbě nemohl pokrývat celý prostor kolem tanku. Posádka proto musela při změně směru palby často natáčet celé vozidlo.
Rivety používané u části pancéřových plátů navíc představovaly další slabinu. Při zásahu nemuselo dojít k úplnému průniku pancíře, ale uvolněné části mohly uvnitř tanku zranit posádku.
Konstrukce také zvyšovala nároky na spolupráci posádky. Velitel musel sledovat okolí, koordinovat pohyb a současně řešit použití věžového kanonu. Střelec v korbě obsluhoval jinou zbraň s omezeným odměrem. Modernější tanky později soustředily hlavní výzbroj do jedné otočné věže a podobné problémy výrazně omezily.
V severní Africe ukázal, proč vznikl
Britské jednotky nasadily tanky Grant v severní Africe v roce 1942. V poušti měl M3 několik praktických výhod. Jeho 75milimetrový kanon nabízel britským jednotkám palebnou sílu, která jim v některých situacích citelně chyběla.
Tank zároveň nebyl jen krátkodobým technickým experimentem. Posádky s ním skutečně bojovaly a jeho přítomnost pomohla vyplnit mezeru mezi staršími britskými tanky a pozdějším Shermanem.
Fotografie M3 Grantu vedle vyřazeného německého Panzeru I dobře ukazuje prostředí, ve kterém se tanky používaly. Nejde jen o technické srovnání dvou vozidel. Rozhodovala také dostupnost, množství, zásobování a možnost rychle nahradit ztráty.
Ve službě se ale brzy ukázalo, že M3 má proti modernějším německým tankům omezený potenciál. Jakmile se ve větším počtu objevil M4 Sherman, začal být Lee a Grant postupně odsouván do druhé linie, výcviku nebo do méně náročných bojišť.
Podobně jako u Shermanu DD je proto důležité nesoudit tank jen podle neobvyklého technického řešení. M3 nevznikl jako dokonalý stroj. Vznikl proto, aby armády dostaly použitelný tank v době, kdy na lepší konstrukci nebylo možné čekat.
Neúspěch, nebo nutný mezikrok
M3 Lee a Grant se do dějin nezapsaly jako nejvyváženější tanky druhé světové války. Jejich vysoká silueta, omezený odměr hlavního kanonu a složité uspořádání ukázaly, kam se vývoj obrněné techniky ubírat neměl.
Přesto by bylo chybou označit je za pouhý omyl. Tank splnil svůj hlavní úkol. Umožnil Spojeným státům rozběhnout masovou výrobu středních tanků a poskytl spojencům potřebnou techniku v kritickém období války.
Jeho podvozek navíc posloužil jako základ pro další vozidla, včetně samohybných děl a vyprošťovacích variant. M3 tak nebyl slepou větví bez pokračování. Byl spíše rychle postaveným mostem mezi staršími tanky a Shermanem.
Američané tedy skutečně poslali do války tank, který vypadal zvláštně. Dvě děla ale nebyla projevem bezradnosti. Byla cenou za to, že silnější kanon mohl být vyroben a nasazen o několik let dříve, než by dovolil vývoj zcela nové věže.
