Československá poválečná stíhačka Avia S-199 vznikla z nouze naroubováním těžkého bombardovacího motoru Jumo 211 do draku německého Messerschmittu Bf 109. Brutální točivý moment mohutné dřevěné vrtule a úzký podvozek dělaly ze startu i přistání hazard se životem, kvůli kterému stroj dostal nelichotivou přezdívku Mezek. Právě tyto problematické letouny však v květnu 1948 tajně odletěly do nově vzniklého Izraele a zastavily postup arabských armád na Tel Aviv.
Podle podrobné technické dokumentace na mezinárodním leteckém portálu Military Factory představovala Avia S-199 jeden z nejkurióznějších konstrukčních hybridů poválečného letectví. Když v květnu 1945 skončily boje druhé světové války, našli českoslovenští zbrojaři v továrnách Avia v pražských Čakovicích a v podzemních dílnách Diana v Tišnově stovky rozpracovaných draků německých stíhaček Messerschmitt Bf 109 pozdních verzí G a K. Obnovené československé letectvo nutně potřebovalo vlastní stíhací stroje a tato hotová kořist nabízela ideální příležitost k rychlému vyzbrojení armády.
Plán na sériovou stavbu osvědčených Messerschmittů pod novým označením Avia S-99 však v září 1945 utrpěl katastrofální ránu. V muničním skladu v Krásném Březně u Ústí nad Labem došlo k gigantickému výbuchu, při němž lehly popelem téměř veškeré uskladněné originální motory Daimler-Benz DB 605 včetně speciálních vstřikovacích čerpadel a náhradních dílů. Československo najednou vlastnilo stovky bezmotorových trupů špičkových stíhaček, které neměly čím létat. Konstruktéři v Avii proto museli najít bleskové a radikální řešení.
Když vybuchl muniční sklad: Zrod Mezka ze zbytků Luftwaffe
Jak dokládají historické záznamy v archivu Jewish Virtual Library, jedinou dostupnou pohonnou jednotkou s dostatečným výkonem, které bylo v poválečném Československu k dispozici velké množství, byl dvanáctiválcový vidlicový motor Junkers Jumo 211. Tento agregát byl ovšem původně navržen pro dvoumotorové bombardéry Heinkel He 111 a střemhlavé bombardéry Ju 87 Stuka. Šlo o těžký, nízkootáčkový motor stavěný na stabilní tah s vysokým točivým momentem, nikoli pro obratný soubojový stíhač.
Inženýři v Čakovicích dokázali motor Jumo 211F o výkonu 1 350 koní do štíhlého trupu Messerschmittu vměstnat. Zástavba si vyžádala zcela nový motorový kryt s charakteristickými vybouleninami a především montáž mohutné dřevěné vrtule VS 11 se širokými listy připomínajícími vesla. Odstraněn musel být také původní kanón střílející dutou hřídelí vrtule, protože mechanika reduktoru motoru Jumo takové řešení neumožňovala.
Hlavňovou výzbroj nového stroje označeného Avia S-199 proto tvořily dva synchronizované velkorážové kulomety MG 131 ráže 13 milimetrů uložené nad motorem a dva kanóny MG 151 ráže 20 milimetrů zavěšené v pouzdrech pod křídly. Prototyp poprvé vzlétl v březnu 1947 a továrna následně vyprodukovala přes pět set sériových kusů. Letci však velmi brzy zjistili, že nové letadlo neodpouští sebemenší chybu.
Smrtící točivý moment a dřevěná vrtule z bombardéru
Kombinace lehkého stíhacího draku a mohutného bombardovacího motoru vytvořila stroj s mimořádně zákeřnými letovými vlastnostmi. Široká dřevěná vrtule generovala obrovský gyroskopický efekt a reakční moment. Jakmile pilot při rozjezdu na vzletové dráze přidal plyn, točivý moment vrtule strhl letoun prudce do strany. Pokud letec nezareagoval bleskovým vyšlápnutím směrového kormidla, stroj okamžitě vybočil z dráhy, udělal hodiny a zlomil si podvozek.
Úzký rozchod podvozkových noh, který byl typickou slabinou původního Messerschmittu, celou situaci dramaticky zhoršoval. Při přistání stačil nepatrný boční poryv větru, aby se letadlo nekontrolovatelně stočilo na křídlo nebo se převrátilo na záda. Zkušení vojenští piloti i nováčci začali stroji přezdívat Mezek pro jeho tvrdohlavost a sklon k nečekaným záludnostem. Podobně jako v případě dalších poválečných zbrojních programů, mezi něž patřila i československá Ještěrka PLDvK 53/59 vyráběná z německé konstrukční školy, musel se i Mezek potýkat s kompromisy své doby.
Další vážný problém představovala nespolehlivá mechanická synchronizace kulometů s dřevěnou vrtulí. Během cvičných střeleb se stávalo, že systém nezareagoval včas a kulomety rozstřílely vlastní listy vrtule přímo za letu. Přestože Avia postupně zaváděla vylepšené překryty kabiny s lepším výhledem a upravovala kormidla, Mezek zůstal pro piloty náročným strojem, který vyžadoval neustálou ostražitost.
Tajná operace Balak: Zbraně z Žatce pro rodící se stát
Zatímco československé letectvo hledalo cesty, jak se náladových stíhaček co nejdříve zbavit a přejít na moderní proudové stroje, na Blízkém východě se schylovalo k boji o přežití. V květnu 1948 vyhlásil stát Izrael samostatnost a v téže chvíli na jeho území zaútočily armády pěti arabských států. Židovský stát neměl prakticky žádné vojenské letectvo a západní velmoci vyhlásily na dodávky zbraní do oblasti přísné embargo. Jedinou zemí ochotnou pomoci bylo tehdejší poválečné Československo.
V rámci přísně utajované operace s krycím názvem Důvěrné Izrael (akce DI) a mezinárodního leteckého mostu Balak prodala československá vláda Haganě celkem 25 stíhaček Avia S-199. Stroje byly v továrně v Čakovicích zality do ochranného vosku, rozebrány na jednotlivé díly a po železnici dopraveny na vojenské letiště v Žatci, které dostalo kódové označení Zebra. Odtud je obří čtyřmotorové letouny C-54 Skymaster a C-46 Commando provozované fiktivními společnostmi v noci převážely přes Středozemní moře.
Současně s dodávkami techniky probíhal v Československu intenzivní výcvik izraelských letců. Na letištích v Českých Budějovicích, Hradci Králové a Olomouci se pod vedením československých instruktorů cvičili budoucí velitelé izraelského letectva včetně pozdějšího prezidenta Ezera Weizmana. V Izraeli dostal stroj hebrejské jméno Sakeen, což v překladu znamená Nůž, a stal se základem nově vzniklé 101. stíhací peruty.
Boj u mostu Gesher Ad Halom a odražení egyptského útoku
Okamžik pravdy přišel 29. května 1948. Silná egyptská obrněná kolona čítající přes pět set vozidel a deset tisíc vojáků postupovala podél pobřeží přímo na Tel Aviv. Arabské jednotky se zastavily u zničeného mostu Gesher Ad Halom pouhých 35 kilometrů jižně od města, kde ženisté připravovali přemostění. Mezi egyptskou armádou a zcela bezbranným hlavním městem Izraele už nebyla žádná pozemní obrana.
Mechanici na základně Ekron narychlo sestavili první čtyři dodané letouny Avia S-199, z nichž některé ještě neměly ani nastřelené zbraně. Čtyřčlenná formace vedená americkým dobrovolníkem Lou Lenartem vyrazila k zoufalému úderu. Z technického hlediska byla mise pohromou: kanóny se zasekávaly, pumy padaly nepřesně a jeden stroj byl sestřelen protiletadlovou palbou, zatímco druhý havaroval při nouzovém přistání. Stejně jako u gigantických logistických monster, jako byl šestimotorový transportní letoun Messerschmitt Gigant operující na hraně možností, však i zde rozhodla samotná přítomnost letectva.
Psychologický efekt útoku byl drtivý. Egyptské velení bylo přesvědčeno, že Izraelci nemají žádné bojové letouny. V domnění, že čelí přesile moderního letectva, egyptský velitel zastavil postup a nařídil přechod do obrany. Tel Aviv byl zachráněn. O několik dní později si velitel peruty Modi Alon připsal na Avii S-199 historicky první vzdušná vítězství izraelského letectva, když nad Tel Avivem sestřelil dva egyptské transportní letouny C-47 upravené na bombardéry.
Československý Mezek sice zůstal v učebnicích letectví zapsán jako stroj plný konstrukčních kompromisů a nebezpečných manýrů, v kritické dějinné chvíli však splnil úkol, na který žádná jiná zbraň nestačila. Dodnes je připomínkou doby, kdy československý letecký průmysl dokázal i ze zbytků válečného šrotu vytvořit techniku, která rozhodovala o osudu celých států.
