McDonnell XF-85 Goblin byl pokus vytvořit malou stíhačku, která by cestovala v pumovnici obřího bombardéru B-36. Při ohrožení se měla nechat vypustit, zasáhnout proti nepřátelským letounům a poté se znovu zachytit na trapézu pod mateřským strojem. Ve volném letu si vedla lépe, než napovídal její nezvyklý tvar. Nejtěžší však nebylo odstartovat, nýbrž vrátit se.
Pod upraveným bombardérem EB-29B se 23. srpna 1948 objevil nezvykle malý proudový letoun. Zkušební pilot Edwin Foresman Schoch se odpoutal bez větších potíží a během prvního volného letu ověřil, že XF-85 lze normálně řídit.
Skutečný problém přišel až po 25 minutách, kdy se měl vrátit. Schoch se snažil příďovým hákem zachytit trapéz spuštěný z pumovnice. Proudění pod bombardérem však malým letounem pohazovalo právě v místě, kde pilot potřeboval letět s největší přesností.
Při jednom z pokusů XF-85 narazil překrytem kabiny do trapézu. Část překrytu se roztříštila a Schoch musel přiblížení přerušit. Goblin nakonec posadil na spodní lyžinu na vyschlém jezeře u základny Muroc. Průběh prvního volného letu zachycuje také historický záznam Air Force Test Center.
První pokus tak odhalil slabinu celého nápadu. XF-85 nebyl zamýšlen jako běžná stíhačka startující z letiště. Bez spolehlivého návratu k bombardéru nedával provozní smysl.
B-36 měl obrovský dolet, jeho stíhací ochrana nikoli
Zkušenosti z druhé světové války ukázaly, jak zranitelné mohou být bombardéry bez stíhacího doprovodu. Současně vznikal Convair B-36 Peacemaker, určený pro mise na vzdálenosti, které tehdejší stíhačky nedokázaly absolvovat. Praktické tankování za letu se teprve rozvíjelo.
Americké vojenské letectvo proto obrátilo běžnou logiku naruby. Doprovodná stíhačka neměla letět celou cestu vedle bombardéru. Většinu mise měla strávit uvnitř jeho pumovnice a ven se dostat až ve chvíli, kdy by se objevila nepřátelská letadla. Pozadí projektu podrobně popisuje Air Force Materiel Command ve své historii neobvyklých návrhů pro B-36.
Myšlenka létající letadlové lodi nebyla úplně nová. Americké vzducholodě USS Akron a USS Macon už ve třicátých letech nosily malé dvouplošníky Curtiss F9C Sparrowhawk. Nový projekt však počítal s proudovou stíhačkou, která by byla ukryta uvnitř těžkého bombardéru.
Společnost McDonnell získala zakázku 9. října 1945. Objednány byly dva prototypy původně označené XP-85, později přejmenované na XF-85. Přezdívka Goblin, tedy skřet, odpovídala krátkému a zavalitému stroji s několika ocasními plochami rozmístěnými kolem zadní části trupu.
Goblin se skládal do pumovnice a klasický podvozek nepotřeboval
Každá část konstrukce podléhala omezenému prostoru v B-36. Křídla se sklápěla vzhůru, aby se stroj vešel do pumovnice. Nad přídí se nacházel výsuvný hák, kterým měl pilot zachytit trapéz spuštěný z bombardéru. Mechanismus by poté stíhačku vytáhl dovnitř.
Klasický kolový podvozek chyběl. V zamýšleném provozu nebyl potřeba, protože Goblin měl začínat i končit misi ve vzduchu. Pro případ nouzového přistání při zkouškách dostal zesílenou spodní lyžinu, na níž mohl dosednout na hladké dno vyschlého jezera.
Pohon zajišťoval jeden proudový motor Westinghouse XJ34. Plánovanou výzbroj tvořily čtyři kulomety ráže 12,7 milimetru. Podstatnější než samotná čísla byl konstrukční rozpor: stroj musel být dost malý pro pumovnici, a současně dost rychlý a obratný, aby se mohl postavit plnohodnotným stíhačkám. Základní technické údaje shrnuje faktografický list National Museum of the United States Air Force.
Malé rozměry pomáhaly při uložení uvnitř bombardéru, ale omezovaly množství paliva, vytrvalost i prostor pro vybavení. Goblin mohl fungovat jako krátkodobý obránce v blízkosti mateřského stroje. Neměl však rezervy běžné stíhačky, která mohla volně manévrovat, pronásledovat protivníka a samostatně se vrátit na základnu.
Vývoj B-36 se navíc zdržel, takže pro první zkoušky nebyl k dispozici bombardér, pro který XF-85 vznikl. McDonnell proto upravil starší B-29 Superfortress. Stroj dostal označení EB-29B a přezdívku Monstro.
Goblin pod ním zůstával částečně vystavený proudění, což podmínky při návratu dále komplikovalo. Žádný z prototypů XF-85 nakonec nikdy neodstartoval z B-36 ani nebyl během letu nesen v jeho pumovnici.
Sedm volných letů ukázalo, že zachycení nebylo spolehlivé
Samotné vypuštění stíhačky fungovalo. XF-85 se po odpoutání choval ovladatelně a pilot mohl provádět běžné manévry. Kritická část začínala ve chvíli, kdy se přiblížil zpět k bombardéru.
Velký letoun za sebou a pod trupem vytvářel rozrušené proudění. Goblin do něj musel vstoupit právě tehdy, když pilot potřeboval sladit rychlost s mateřským strojem a přesně nasměrovat hák do trapézu. Čím blíž se nacházel, tím méně prostoru zbývalo na opravu chyby.
Po prvním neúspěchu následovaly úpravy a další pokusy. Schoch dokázal 14. října 1948 provést první úspěšné zachycení. Také dva následující krátké lety skončily návratem na trapéz. Další úspěšné zachycení už ale nepřišlo.
Zkušební program přinesl celkem sedm volných letů s celkovou délkou pouhých dvou hodin a devatenácti minut. Pouze tři lety skončily úspěšným připojením k mateřskému stroji. Ve čtyřech případech musel pilot přistát na spodní lyžině.
Nešlo jen o nepříjemnost, kterou by bylo možné odstranit delším výcvikem. V reálné misi by se stíhačka vracela po souboji, možná s poškozením a omezeným množstvím paliva. Jestliže přesné zachycení obtížně zvládal zkušený zkušební pilot za předem připravených podmínek, spolehlivost celé koncepce zůstávala příliš nízká.
Tankování za letu vyřešilo stejný problém jednodušeji
Když byl XF-85 navrhován, představoval srozumitelnou odpověď na skutečný problém. Během několika let se ale změnily podmínky. Tankování za letu začalo nabízet možnost prodloužit dolet běžných stíhaček, aniž by se musely skládat do pumovnice a po boji se zachytávat za letícím bombardérem.
Goblin navíc výkonově zaostával za novými proudovými stíhačkami. Krátká vytrvalost, omezený prostor pro výzbroj a obtížný návrat převážily nad výhodou, že bombardér mohl mít ochranu stále s sebou. Program byl 24. října 1949 ukončen.
Myšlenka přípojného letounu úplně nezmizela. Americké letectvo ji později zkoušelo v programu FICON. Tentokrát šlo především o průzkumný RF-84K spojený s bombardérem B-36. Nebyla to malá stíhačka schovaná uvnitř, ale jiný způsob, jak spojit dolet velkého letounu s možnostmi menšího stroje.
Oba vyrobené Gobliny se dochovaly. Jeden vystavuje National Museum of the United States Air Force v Ohiu, druhý je součástí sbírky Strategic Air Command & Aerospace Museum v Nebrasce.
XF-85 nezastavila neschopnost létat. Rozhodujících bylo několik posledních metrů v rozbouřeném vzduchu pod bombardérem, během nichž se malá stíhačka musela bezpečně vrátit domů.
