Kulomet vz. 59 v lehkém provedení vážil přibližně 8,7 kilogramu bez nábojů. Pro člověka na pochodu pořádná zátěž, pro konstruktéra výsledek hledání rovnováhy mezi několika úkoly. Nadávat mu za hmotnost je pochopitelné. Označit ho kvůli ní za nepovedenou zbraň už tak jednoduché není.
Na vojenskou techniku se dá dívat přes vitrínu, přes mířidla nebo přes rameno, do kterého se zařezává popruh. Pokaždé může vyjít trochu jiné hodnocení. U kulometu vz. 59 stojí za to všechny tři pohledy oddělit.
Obdiv k domácím konstruktérům totiž nijak neulehčuje nošení jejich výrobků. Zároveň ale platí, že nepříjemný společník na pochod nemusí být špatným pomocníkem ve chvíli, pro kterou vznikl.
Projekt Rachot měl zvládnout několik zaměstnání
Vývoj začal v roce 1956 v podniku Konstrukta Brno pod vedením Antonína Forala. Krycí název Rachot se ke kulometu hodil. Podle Vojenského historického ústavu se pak ve Vsetíně mezi lety 1960 a 1975 vyrobilo přibližně 37 tisíc kusů. Část produkce směřovala do zahraničí.
Československo mělo na co navazovat. Už příběh kulometu ZB 26 a jeho příbuznosti s britským Brenem ukazuje, proč domácí kulomety získaly tak dobré jméno. Pověst předchozích výrobků ovšem není záruční list na všechny následující.
U devětapadesátky bylo důležité především slovo univerzální. S lehkou hlavní a dvojnožkou sloužila jako lehký kulomet. Těžká hlaveň a trojnohý podstavec umožňovaly jiné použití. Nešlo tedy o jednu neměnnou sestavu, která měla být nejlepší úplně všude.
Právě tady vzniká nedorozumění kolem označení „lehký“. Vojenská kategorie není slib, že se zbraň pohodlně pronese celý den. Říká něco o jejím uspořádání a úloze. Nohy kulometčíka si samozřejmě mohou myslet svoje.
Na váze bylo teprve první číslo
Technický přehled Armády ČR uvádí u sestavy s podstavcem přibližně 19,2 kilogramu bez nábojů. Samotný podstavec představoval deset kilogramů. Munice a další vybavení se k tomu musely připočítat.
Pro představu o rozdílu mezi jednotlivými vojenskými zaměstnáními: samopal vz. 58 měl podle armádních údajů bez zásobníku a bodáku hmotnost 2,91 kilogramu. Nejde o rovnocenné zbraně, ale pro vojáka, který se přesouval po vlastní ose, byl rozdíl velmi skutečný.
Takové srovnání dobře vysvětluje únavu. O kvalitě konstrukce toho však samo o sobě mnoho neřekne. Kulomet nesl jiný úkol než osobní zbraň jednotlivce. Posuzovat ho pouze podle toho, jak snadno se nosil, by bylo podobné jako hodnotit nákladní automobil jen podle parkování před obchodem.
Sedm dvaašedesát neznamenalo stejný náboj
Další rozdíl se skrýval ve střelivu. Běžný vojenský vz. 59 používal puškový náboj 7,62 × 54 mm R s vystupujícím okrajem nábojnice. Osmapadesátka byla určena pro kratší náboj 7,62 × 39 mm. Stejné první číslo tedy neznamenalo zaměnitelnou munici.
Ani domácí původ obou zbraní na tom nic neměnil. Stejně jako vzor 58 není českou kopií kalašnikovu, nebyla devětapadesátka jen jeho těžším sourozencem s nábojovým pásem.
Kulometčík zkrátka nemohl vyřešit chybějící střelivo tím, že si vezme náboje od kolegy s osmapadesátkou. To není důkaz nesmyslného rozhodnutí konstruktérů, ale praktický důsledek rozdílného zadání obou zbraní.
Zahraniční konkurence nebyla žádné peříčko
A teď argument, který jednoduché odsouzení devětapadesátky poněkud kazí. Belgický výrobce FN Herstal uvádí v technickém listu svého univerzálního kulometu FN MAG přibližně 11,8 kilogramu za samotnou zbraň. Jde o konkrétní provedení popsané v listu z roku 2020, nikoli o údaj společný všem variantám MAG. Jako měřítko ale poslouží dobře.
Také MAG je určen jak pro pěchotu, tak pro použití na podstavcích a různých vozidlových montážích. Myšlenka jednoho kulometu pro více úloh tedy nebyla zvláštností československého plánování.
Tím se z devětapadesátky nestává automaticky lepší zbraň. Jen přestává fungovat zkratka, podle které musela být špatná, protože byla těžká. K poctivému porovnání by patřila také spolehlivost, ovládání, údržba, přesnost a chování při delší střelbě. Jediné číslo takový spor nerozhodne.
Pamětník, který vzpomíná na únavné přesuny s kulometem, nemusí nic přehánět. Stejně tak nemusí lhát člověk, který na stejnou zbraň nedá dopustit. Každý může hodnotit jinou část služby.
