V roce 1942 schválil britský válečný kabinet tajný plán s kódovým označením Operace Vegetarian, jehož cílem bylo zdecimovat německé zemědělství a civilní obyvatelstvo pomocí pěti milionů lněných koláčků napuštěných spórami antraxu. Když armádní vědci z Porton Downu otestovali účinky aerosolu na skotském ostrově Gruinard, narazili na děsivou biologickou realitu: bakterie Bacillus anthracis vytvořila v půdě nezničitelné endospóry, které přežívají desítky let. Celý ostrov musel být na téměř půl století neprodyšně uzavřen a k jeho vyčištění bylo zapotřebí 280 tun formaldehydu.
Hladomor jako zbraň: Pět milionů otrávených koláčků pro německý dobytek
Když se v temných měsících roku 1942 Velká Británie vzpamatovávala z německého bleskového bombardování a čelila nebezpečí dlouhé opotřebovací války, britské velení hledalo radikální způsoby, jak zlomit německé hospodářství. Vládní výzkumné středisko v Porton Downu v hrabství Wiltshire pod vedením mikrobiologa dr. Paula Fildese navrhlo plán totální biologické války s cynickým kódovým názvem Operace Vegetarian, jehož odtajněné historické pozadí detailně shrnuje reportáž britské BBC o ostrově antraxu. Cílem nebylo zasáhnout německé vojáky na frontě, nýbrž vyvolat plošný kolaps potravinového řetězce Třetí říše.
Plán počítal s masovým shozem speciálních lněných koláčků (linseed cattle cakes) z bombardérů RAF na německé pastviny v severním a středním Německu. Koláčky představovaly běžné krmivo pro hospodářská zvířata, britská armáda je však v tajné výrobní lince v továrně na mýdlo v Cheshire nechala napustit vysoce virulentním kmenem sněti slezinné (antraxu) Vollum. Předpokládalo se, že německý hovězí dobytek krmivo okamžitě sežere, během několika dnů uhyne a nákaza se následně přenese na civilní obyvatelstvo konzumací infikovaného masa a mléka. Do roku 1944 Britové vyrobili a naskladnili neuvěřitelných pět milionů těchto smrtících koláčků.
Operace Vegetarian byla schválena samotným premiérem Winstonem Churchillem jako odvetná zbraň pro případ, že by nacistické Německo použilo proti britským městům chemické zbraně. Šlo o další z řady extrémních nekonvenčních projektů, kterými britské velení během války a rané studené války experimentovalo, jak připomíná náš rozbor o britské jaderné pozemní mině Blue Peacock. Aby však armáda zjistila, jak se antrax chová při reálném rozptylu ve volné přírodě, potřebovala izolovaný testovací polygon.
Zkouška na ostrově Gruinard: Když spóry sněti slezinné přerostly svým tvůrcům přes hlavu
V létě 1942 britské ministerstvo zásobování zrekvírovalo neobydlený ostrov Gruinard o rozloze zhruba dvou set hektarů, ležící v odlehlé zátoce Gruinard Bay u severozápadního pobřeží Skotska. Poloha byla zvolena záměrně: ostrov byl oddělen od pevniny kilometrovým průlivem a panovaly zde příznivé větrné podmínky. Vědci z Porton Downu na ostrov dopravili stádo osmdesáti ovcí, které rozmístili v ohradách po směru větru. Následně odpálili z dřevěné věže malou bombu obsahující tmavohnědou kaši ze spór kmene Vollum.
Výsledky předčily i ty nejtemnější předpoklady armádních plánovačů. Během pouhých tří dnů začaly pokusné ovce masově hynout v křečích s krvácejícími sliznicemi v důsledku plicní a střevní formy antraxu. Všechna zvířata byla mrtvá do týdne. Vojáci v těžkých pogumovaných oblecích těla spálili a pohřbili pod hromadou kamení na pobřeží. Krátce nato se však projevil první signál katastrofy: rozbouřené moře vyplavilo jednu z mrtvých infikovaných ovcí na pevninské skotské pobřeží, kde mršinu sežral místní pes. Nákaza se okamžitě přenesla na několik krav a koní v okolních vesnicích. Britská armáda musela farmářům narychlo a pod přísnou přísahou mlčenlivosti vyplatit odškodné a zvířata tajně zlikvidovat.
Nezničitelná endospóra: Fyzika a mikrobiologie biologické pasti
Proč se vlastně stal antrax pro armádní biology takovou noční můrou? Bakterie Bacillus anthracis má v sobě zakódovaný unikátní evoluční mechanismus přežití. Jakmile se ocitne v nepříznivých podmínkách – mimo teplé tělo hostitele v chladné půdě a na vzduchu –, vytvoří takzvanou endospóru. Jde o mikroskopickou kapsli s mimořádně hustým bílkovinným obalem nasyceným dipikolinátem vápenatým, která chrání bakteriální DNA před jakýmikoliv vnějšími vlivy.
Antraxové spóry jsou prakticky nezničitelné běžnými přírodními procesy. Odolávají ultrafialovému slunečnímu záření, silným mrazům, vyschnutí i běžným chemickým dezinfekcím a dokážou přežít var ve vodě po dobu několika minut. Vědci z Porton Downu se původně domnívali, že slunce, déšť a mořský vítr ostrov Gruinard přirozenou cestou očistí během několika měsíců až let. Když se však na ostrov vrátili v padesátých a šedesátých letech, odebrané vzorky půdy obsahovaly stále stejnou, smrtící koncentraci plně životaschopných spór.
Půda ostrova Gruinard se proměnila v neprodyšnou zónu smrti. Britská vláda byla nucena ostrov oplotit, vztyčit na pobřeží varovné tabule zakazující přistání pod trestem podle zákona o státním tajemství a ostrov byl na desítky let vymazán z turistických map. Případ ukázal, jak diametrálně se biologické zbraně liší od chemických otravných látek, které se v terénu časem rozpadají, jak rozebíráme v článku o německé chemické válce a plynových maskách Wehrmachtu.
Operace Dark Harvest a 280 tun formaldehydu: Jak očistit ostrov smrti
Patová situace trvala až do roku 1981, kdy se o zamořený ostrov začala zajímat veřejnost. Radikální ekologická skupina říkající si „Dark Harvest Commandos“ tajně pronikla na ostrov, odebrala vzorky půdy a zanechala kbelík zamořené zeminy u výzkumného střediska v Porton Downu s ultimátem: buď vláda ostrov dekontaminuje, nebo budou vzorky antraxové půdy rozeslány vládním institucím. Tento skandál donutil ministerstvo obrany k akci.
V roce 1986 zahájili armádní specialisté bezprecedentní dekontaminační operaci. Celý ostrov byl rozdělen do sektorů a postříkán směsí 280 tun formaldehydu rozpuštěného ve dvou tisících tunách mořské vody, aby roztok pronikl hluboko do rašelinového podloží. Nejvíce zamořené vrstvy ornice na místě exploze byly mechanicky odtěženy a uloženy do hermetických ocelových kontejnerů. Technologické postupy in-situ sterilizace půdy kontaminované antraxem detailně analyzuje vědecká studie v databázi PubMed Central.
Po čtyřech letech intenzivního monitorování a testování vzorků na stádech zdravých ovcí byl ostrov Gruinard 24. dubna 1990 ministrem obrany oficiálně prohlášen za bezpečný a varovné cedule byly sejmuty. Pět milionů lněných koláčků Operace Vegetarian bylo spáleno v pecích již v roce 1945 po spojeneckém vítězství. Příběh Gruinardu zůstává mrazivým pomníkem vojenské pošetilosti: ukázal, že biologická zbraň postrádá jakoukoliv strategickou hodnotu, protože území, které zamoří, promění v mrtvou zónu nepoužitelnou ani pro samotného útočníka.
