Armáda chtěla kuchyň, která se přesune s jednotkou a nabídne kuchařům víc než kotel pod širým nebem. Prototyp na voze Praga V3S představený v roce 1977 měl teplou vodu i chladničku na suchý led. Pozdější POKA 3/1 proměnila skříň nákladního vozu v pracoviště navržené přímo pro vaření.
Vétřieska mohla vozit proviant, ale také ho rovnou proměnit v oběd. U automobilové polní kuchyně dostali konstruktéři do jedné nástavby úkoly, které se v kasárnách rozdělují mezi varnu, sklad a umývárnu. Právě spojení těchto činností vysvětluje, proč nestačilo naložit na korbu velký sporák.
Známý podvozek měl v armádě mnoho podob, jak připomíná i příběh dlouhé služby Pragy V3S. Kuchyňská verze ovšem potřebovala vyřešit ještě něco jiného než přepravu nákladu: prostor pro práci lidí a zázemí, bez něhož se jídlo nedá připravovat ani vydávat.
Kotle potřebovaly také vodu a místo pro proviant
Prototyp ukázal Armádní vědecko-technický magazín v prvním čísle roku 1977. Podle sbírkového záznamu VHÚ Praha k filmu Polní kuchyně vycházel návrh z požadavku na vysokou pohyblivost bojových jednotek. Uvnitř byly dva krby se sedmdesátilitrovými kotly, vytápěné naftovými hořáky.
Vodu z cisternového přívěsu rozvádělo křídlové čerpadlo. Průtokový ohřívač dodával teplou vodu pro kuchyň i mytí jídelního nádobí. Nechybělo odvětrávání, zásoby v pracovním stole, regály na chléb a termosy pro přepravu hotové stravy. Rychle se kazící potraviny měly vlastní chladničku na suchý led.
Dobový film tak představoval celé pracovní zázemí. Zatímco kotle řešily vaření, voda a odvětrávání umožňovaly kuchyň vůbec obsluhovat a udržovat. Termosy zase propojovaly místo přípravy s místem, kde se vojáci najedí.
Polní kuchyně na Moraváku — Dezidor / Wikimedia / CC BY 3.0 / zmenšeno
Suchý led přesouval starost o chlad do zásobování
Suchý led je pevný oxid uhličitý. Jak vysvětluje Americká chemická společnost při popisu sublimace, za normálního tlaku přechází přímo z pevného skupenství do plynného. Při přijímání tepla tedy po sobě nenechává louži jako obyčejný vodní led.
Pro pochopení kuchyně je důležitý důsledek tohoto principu. Chlad lze získat bez elektricky poháněného kompresoru, spotřebovává se přitom ale zásoba suchého ledu. Závislost na zdroji energie pro kompresor tak nahrazuje potřeba včas dodat další chladivo. Samotná přítomnost lednice proto ještě neznamená dlouhodobou soběstačnost.
Kuchyň na nákladním autě se může přemístit jako celek, její zásobovací potřeby tím nezmizí. Potřebuje palivo pro vaření, vodu, potraviny a v tomto provedení také suchý led. Právě tyto navazující dodávky rozhodují, zda mobilní pracoviště dokáže pokračovat v práci po přesunu.
Dry Ice Vapor — Tony Webster / Wikimedia / CC BY 2.0 / zmenšeno
POKA 3/1 dostala zařízení na míru nástavbě
Automobilová kuchyně přitom nezačínala až filmovým prototypem. Jan Peloušek ve studii Jak dále v modernizaci proviantní techniky ve Vojenském profesionálu 1–2–3/2000 rozlišuje dvě generace. POKA 3 zavedená koncem šedesátých let využívala rozšířenou soupravu přívěsné polní kuchyně PK 60 vestavěnou do skříně V3S.
POKA 3/1 přišla počátkem osmdesátých let. Její technologické zařízení už bylo vyrobeno pro rozměry automobilové nástavby. Při zachování kapacity vznikl větší prostor pro obsluhu a zásoby. Základ tvořily dva dvoukotlové krby s naftovým topením; podle potřeby mohly kotle vystřídat kastroly a pečicí trouba.
Souprava zahrnovala také tisícilitrový přívěs na pitnou vodu, rozvod studené a teplé vody, elektrické vybavení, větrání a chladničku. Vytápět šlo skříň i boční stanový přístřešek sloužící jako jídelna. Peloušek uvádí kapacitu těchto polních kuchyní pro 50 až 150 strávníků.
VHÚ spojuje prototyp z roku 1977 s pozdějším zavedením POKA 3/1. Suchý led však jeho záznam výslovně popisuje u prototypu. U sériové soupravy je proto podstatné rozlišovat konkrétní výbavu: dobovou zajímavost nelze automaticky připsat každé kuchyňské vétřiesce.
Oběd začínal plánováním dávno před zatopením
Vůz mohl soustředit techniku do jednoho místa, kuchařskou práci za lidi nepřevzal. V reportáži Armády ČR z roku 2021 o kuchařích ženijního pluku velitel hospodářského družstva Petr Novák popisuje přípravu cvičení jako sled plánování, kalkulace, objednání surovin a chystání nádobí i techniky. Samotné vaření přichází až potom.
Vedle individuálních polních dávek tak zůstává samostatným úkolem příprava čerstvého jídla pro jednotku. Ještě v červenci 2025 ministerstvo obrany při představování obměny polních kuchyní uvádělo POKA 3/1 jako techniku určenou k nahrazení novou POKA 5.
Největší změnou oproti samotnému kotli bylo propojení vaření, skladování, vody a výdeje do jednoho přemístitelného pracoviště. Dobrý oběd přesto dál začínal u lidí, kteří dokázali včas zajistit všechno, co taková kuchyň spotřebuje.
