Filmový voják přeskakuje na motorce hraniční plot, Američané získávají Enigmu a Žižka vytahuje zbraň, která do jeho doby nepatří. Vybrali jsme pět slavných válečných filmů a porovnali jejich zapamatovatelné scény s tím, co víme o skutečných událostech. Někde jde o úplně vymyšlenou akci, jinde o detail, který prozradí až dějiny zbraní.
Válečný film nemusí být učebnice, aby stál za zhlédnutí. Potíž začíná ve chvíli, kdy si divák odnese filmovou scénu jako hotovou historickou událost. U následujících pěti snímků stojí za to vědět, kde filmaři změnili skutečný příběh – a co z něj zůstalo.
1. Zachraňte vojína Ryana: skutečná rodina, smyšlená výprava
Spielbergův snímek z roku 1998 staví na silném nápadu: po smrti tří bratrů vyráží jednotka kapitána Millera za posledním přeživším, aby ho dostala domů. Inspirací byla rodina Nilandových. V Normandii padli Robert a Preston Nilandovi, zatímco jejich bratr Edward byl po sestřelení nad Barmou v japonském zajetí a rodina o jeho osudu nevěděla.
Čtvrtého bratra Fredericka „Fritze“ Nilanda skutečně vyhledali a poslali zpět do Spojených států. Podle rozhovoru Univerzity v Buffalu s Edwardovým synem jej ale našel vojenský kaplan Francis Sampson. Nebyla to filmová záchranná mise Millerova družstva za nepřátelskými liniemi. Edward navíc válku přežil. Americký národní archiv proto film výstižně označuje za příběh volně založený na osudu čtyř bratrů Nilandových. Scénu vylodění na Omaze tím nijak nehodnotíme: tady se film a historie rozcházejí v hlavní zápletce.
2. U-571: Enigmu získali Britové dříve
V ponorkovém thrilleru U-571 z roku 2000 se k německému šifrovacímu stroji dostane americká posádka. Skutečný průlom, který snímek připomíná, patří jiné ponorce i jiným námořníkům. Dne 9. května 1941 zajalo britské námořnictvo německou U-110 a z její paluby získalo Enigmu i šifrovací materiály. To bylo ještě před vstupem Spojených států do války.
Britskou roli zachycuje francouzské Musée de l’Armée; záznam britského parlamentu jmenuje také loď HMS Bulldog, jejíž muži stroj odnesli. Američané později sami zajali ponorku U-505 a získali na ní dva stroje Enigma. Filmový děj však není rekonstrukcí této pozdější akce. Nejde tedy o tvrzení, že Američané k Enigmě nikdy nepřišli – film přisoudil známou ranou kořist jiné posádce a jinému okamžiku.
3. Velký útěk: skok na motorce vznikl pro Steva McQueena
Motocyklový skok přes plot patří k obrazům, které si lidé z Velkého útěku z roku 1963 pamatují nejlépe. V příběhu nacistického zajateckého tábora Stalag Luft III má ale zvláštní postavení: katalog Amerického filmového institutu uvádí, že celá motocyklová sekvence byla do filmu přidána kvůli Stevu McQueenovi. Samotný skok provedl kaskadér Bud Ekins.
Skutečný útěk žádný takový motocyklový závod k hranici neměl. V noci z 24. na 25. března 1944 prošlo tunelem 76 zajatců; 73 jich Němci dopadli a 50 zavraždili. Tyto počty uvádí muzeum Královského letectva. Film zachytil skutečný hromadný útěk, ale jeho nejznámější akční moment je dílem scenáristů.
4. Most přes řeku Kwai: jiný konec skutečného mostu
Finále filmu Most přes řeku Kwai z roku 1957 vrcholí výbuchem mostu při průjezdu vlaku. Divák snadno získá dojem, že právě tak skončila stavba na železnici mezi Thajskem a Barmou. Historie má odlišnou časovou osu. U řeky, dnes nazývané Kwae Yai, vznikly v roce 1943 dřevěný a ocelový most. Oba zasáhly opakované nálety spojeneckých letadel. Australský válečný památník popisuje poškození ocelového mostu během několika útoků v roce 1945; také britské Národní armádní muzeum připisuje zničení mostu spojeneckým náletům.
Filmový komando výbuch s vlakem je tedy dramatické zakončení příběhu inspirovaného skutečnou železnicí, nikoli záznam jejího zničení. Za kulisou velkolepého finále přitom stojí nucená práce válečných zajatců a asijských dělníků – skutečnost, kterou nelze zredukovat na jeden efektní výbuch.
5. Jan Žižka: lamač mečů přišel o několik staletí později
Český snímek Jan Žižka z roku 2022 se odehrává v roce 1402. V Žižkově ruce se během soubojů objeví dýka označovaná jako lamač mečů. Na pohled zapadá mezi neobvyklé středověké zbraně, jenže její princip podle odborníka na historické zbraně Jana Biedermana z Vojenského historického ústavu vznikl až v raném novověku jako reakce na úzkou čepel rapíru. Pro počátek 15. století je to anachronismus. Biederman pro iROZHLAS upozornil také na to, že tvar filmového kusu neodpovídá ani pozdějším historickým předlohám.
Ve stejném filmu Žižka přichází o oko při konkrétním souboji. To je jiný druh filmového doplnění: historici přesně nevědí, kdy ani o které oko přišel, a režisér Petr Jákl sám mluví o volbě pro potřeby filmu. Oko je tedy nevyplněné místo v pramenech; lamač mečů je doložitelně časově mimo.
Právě v tom je dobré tyto filmy rozlišovat. Ryan mění podobu skutečné záchrany, U-571 přisuzuje kořist jiné posádce, Velký útěk přidává akční scénu, Most přes řeku Kwai mění konec stavby a Jan Žižka posouvá zbraň do špatného století. Filmy mohou dobře vyprávět – tyhle scény však stojí za to znát i v jejich historické podobě.
