V listopadu 1989 žádali zaměstnanci televize a rozhlasu pravdivé zpravodajství. Armáda mezitím připravovala náhradní obsluhu pro případ, že by dosavadní personál odmítl vysílat podle přání vedení strany. Rozkaz k převzetí vysílání nakonec nepřišel.
Ve středu 22. listopadu 1989 se v armádní ubytovně v pražské Ruzyni sešla téměř stovka odborníků na televizní a rozhlasovou techniku. Podmínkou účasti byl podpis prohlášení o mlčenlivosti. Kdo odmítl, ze skupiny vypadl, uvádí poslanec Michal Malý v parlamentní interpelaci k činnosti Československé lidové armády (ČSLA).
Záloha pro případ, že televize odmítne vysílat projev
O den dřív zavolal na jednání vedení ministerstva obrany Rudolf Hegenbart z ústředního výboru Komunistické strany Československa (KSČ). Ministr obrany Milán Václavík po telefonátu nařídil vybrat specialisty. Bezprostřední cíl popsala sněmovní komise v roce 1994. Generální tajemník měl mít možnost vystoupit v televizi, i kdyby mu v tom její zaměstnanci bránili. Miloš Jakeš se na obrazovce objevil ještě téhož večera, jak zaznamenává chronologie České televize.
Sovětská ponorka Typhoon byla největší na světě. Měla dva hlavní trupy, jaderné rakety i bazén
Pod názvem Vlna se v pramenech objevují i starší plány ministerstva vnitra. Počítaly s ochranou vysílacích pracovišť a se zásahem, pokud by režim považoval vysílání za zneužité. Sněmovní komise nazvala armádní přípravu také Vlnkou. Ta měla zajistit lidi, kteří by dokázali obsluhovat techniku místo dosavadních zaměstnanců.
Na Vinohradské protestovali posluchači, v garážích technici
Před sídlem Československého rozhlasu na Vinohradské se už 20. listopadu sešli lidé, kteří požadovali pravdivé zprávy. Tlak rostl i uvnitř budovy. Na schůzi ve Studiu 1 se zaměstnanci 21. listopadu vyslovili proti zkreslování zpráv a jejich usnesení pak zaznělo z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí. Průběh schůze popisují dějiny Československého rozhlasu.
Ve stejný den, kdy se v Ruzyni scházela armádní skupina, chtěli pracovníci televize z garáží přenosové techniky vysílat živě z Václavského náměstí. Vedení přenos povolilo. Do Studia Kontakt se nakonec dostaly jen krátké rozhovory. Když jeden účastník ocenil politiku Dubčekova vedení z roku 1968, televize živý vstup přerušila a zařadila videoklipy. Další rozhovory nejprve natočila a zkontrolovala. Divákům je pak podle chronologie České televize předložila jako přímý přenos.
Puškaři se mu smáli, že to není možné. Obyčejný fotograf pak vytvořil legendární Barrett M82
V noci z 22. na 23. listopadu areál Kavčích hor skutečně obsadili příslušníci pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti. Po protestech zaměstnanců byl pluk ve čtvrtek stažen. Působení policejních jednotek v listopadu přibližuje článek o výstroji a úloze těžkooděnců.
Záběry z Národní třídy se do vysílání dostaly po týdnu
Podle průběžné sněmovní zprávy z roku 1994 velení specialisty svolalo, akce ovšem zůstala u příprav. Pro armádu přišel v prosinci jiný úkol spojený s pádem režimu. Její útvary začaly přebírat výzbroj Lidových milicí.
V televizi přišel zlom už v pátek 24. listopadu. Večer, kdy odstoupil Miloš Jakeš a předsednictvo strany, se na prvním programu bez ohlášení objevil pětiminutový sestřih ze zásahu na Národní třídě. Záběry pořídili studenti Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU). Vzpomínku televizního technika Antonína Dekoje i dobové zpravodajství z 24. listopadu uchovává archiv ČT24.
