Bombardér přiveze menší proudový letoun k cíli, vypustí ho a po splnění úkolu jej znovu zachytí za letu. Americký projekt FICON tento postup skutečně vyzkoušel a dostal jej i k vojenským jednotkám. Jeho slabinou se stal právě okamžik, kdy se dvě samostatná letadla měla znovu spojit.
Na fotografiích vypadá proudový letoun pod mohutným B-36 jako nezvykle velký náklad. Ve skutečnosti měl během mise odletět, samostatně provést průzkum a vrátit se k nosiči. Pilot při návratu nemířil na přistávací dráhu. Potřeboval zachytit hák před kabinou do zařízení spuštěného z bombardéru.
FICON, zkratka anglického Fighter Conveyor, měl propojit dvě užitečné vlastnosti: dlouhý dolet velkého letadla a rychlost menšího proudového stroje. Jak vysvětluje muzeum Wings Over the Rockies, průzkumný letoun měl proniknout k cíli, pořídit fotografie a dlouhou cestu domů absolvovat zavěšený pod nosičem.
Dolet velkého bombardéru, průzkum menšího letounu
Na počátku padesátých let představoval omezený dolet proudových letadel vážný problém. Tankování za letu se teprve rozvíjelo a americké letectvo zkoumalo i možnost přepravovat menší stroj přímo na větším. Na Zbrojopisu jsme podobnou otázku návratu k nosiči rozebrali také u doprovodné stíhačky XF-85 Goblin.
Pro FICON vznikla kombinace upraveného bombardéru GRB-36D a průzkumného Republicu RF-84K Thunderflash. Letectvo objednalo 25 menších strojů a přestavbu deseti nosičů. RF-84K se od běžného RF-84F lišil zejména výsuvným hákem nad přídí a vodorovnými ocasními plochami skloněnými dolů, aby se lépe vešel k bombardéru. K jednotce přišel v roce 1955. Tyto úpravy i počty popisuje Národní muzeum amerického letectva.
Fotografické vybavení přitom zůstávalo důvodem, proč menší letoun vůbec vypouštět. Kamery v přídi umožňovaly plnit průzkumný úkol samostatně; nosič zajišťoval dopravu na vzdálenost, kterou by samotný proudový stroj zvládal obtížně.
Výsuvný závěs letoun spouštěl i vytahoval
Základem spojení byl pohyblivý závěs v pumovnici, označovaný jako trapeze. Při vypouštění spustil menší letoun pod nosič. Při návratu se do něj zachytil příďový hák a mechanismus stroj opět přitáhl vzhůru.
Menší letadlo se přitom celé neschovalo uvnitř bombardéru. Už při prvních zkouškách s F-84E zůstávala značná část stroje vně trupu. Taková sestava vytvářela dodatečný aerodynamický odpor a zkracovala dolet nosiče. FICON tedy získával dosah pro menší letoun za cenu horších vlastností většího. Po raném F-84E zkoušky pokračovaly s upraveným prototypem letounu se šípovým křídlem. Konstrukci a průběh zkoušek popisuje historický přehled Air Force Test Center.
U provozní sestavy měl závěs podobu kolébky ve tvaru písmene H. Po bezpečném uložení mohl pilot opustit kabinu RF-84K a přejít do bombardéru. Nosič také umožňoval menší letoun doplnit palivem. Dlouhý přelet tak pilot nemusel celý strávit připoutaný v těsné kabině. Podrobnosti zachycuje historik základny Fairchild Jim O’Connell.
Turbulence pohybovala i místem, do kterého se pilot trefoval
Zachycení vyžadovalo přesné vzájemné postavení dvou letadel. Jenže závěs pod bombardérem nebyl pevným bodem. Pohyboval se spolu s nosičem a menší stroj se k němu přibližoval v rozrušeném proudění. Podle Wings Over the Rockies působilo spojování problémy i zkušeným zkušebním pilotům.
Při rozsáhlejším výcviku 13. ledna 1956 se obtíže projevily velmi konkrétně. Přestože bylo jasno, posádky narazily na turbulenci. Během cvičení se podařilo třináct spojení, ale současně byly poškozeny tři menší letouny a záchytné zařízení bombardéru.
O’Connellův přehled vysvětluje, že velký nosič reagoval na poryvy jinak než proudový letoun. Pilot tak musel sledovat cíl, jehož pohyb neodpovídal pohybu vlastního stroje. Dne 18. ledna byly operace pozastaveny a 15. února letectvo ukončilo provozní zkoušky. Historie programu na základně Fairchild tak ukazuje rozdíl mezi úspěšným předvedením a použitelným systémem pro běžnou službu.
Tankování odstranilo potřebu vozit celé letadlo
FICON současně ztrácel smysl kvůli vývoji jiných technologií. Schopnější průzkumná letadla a spolehlivější tankování za letu nabízely další možnosti, jak prodloužit dosah. RF-84K se po skončení této role přesouvaly k běžnému provozu z letišť. Národní muzeum USAF uvádí, že do roku 1957 byla koncepce překonaná. Další technické kompromisy průzkumného letectví přibližuje náš článek o tepelném namáhání a těsnění nádrží SR-71 Blackbird.
Z konstrukčního hlediska je podstatný rozdíl v tom, co se mezi letadly předává. Při tankování jde o palivo. FICON vyžadoval zachycení celého stroje, jeho zajištění a přepravu jako součásti větší sestavy. Tím k otázce doletu přidal náročný mechanický a pilotážní úkol.
Projekt prokázal, že letoun lze za letu vypustit a zase vyzvednout. Pro vojenskou službu však bylo potřeba zvládat tento manévr opakovaně i za méně příznivých podmínek. Právě tam se mezi fungujícím hákem a použitelným systémem otevřela mezera.
