Home HistorieTank sjel do příkopu a ostatní přejely přes něj. I tak vypadaly Hobartovy kuriozity

Tank sjel do příkopu a ostatní přejely přes něj. I tak vypadaly Hobartovy kuriozity

by Miroslava Tichá
Britský odminovací tank Sherman Crab tluče řetězy do země

Když spojenečtí velitelé plánovali vylodění v Normandii, dobře věděli, že čelní útok pěchoty proti betonovým bunkrům přinese masakr. Krvavé poučení z nájezdu na Dieppe vedlo ke zrodu unikátní obrněné jednotky. Britský generál Percy Hobart dostal volnou ruku a přetvořil klasické tanky v neuvěřitelná monstra, která mlátila řetězy do země, metala plameny a pálila obří demoliční nálože.

Tragické selhání spojeneckého nájezdu na francouzský přístav Dieppe v srpnu 1942 odhalilo krutou realitu pobřežního boje. Standardní obrněná technika uvízla na oblázkových plážích pod palbou německého dělostřelectva a pěchota zůstala bez podpory. Podle historické analýzy institutu Vojenský historický ústav Praha vedla tato zkušenost k urychlenému vývoji specializovaných zařízení a takzvaných hraček generála Percyho Hobarta, které měly vyřešit konkrétní překážky Atlantického valu. Celkový význam těchto technických inovací připomíná také studie Vojenský historický ústav Praha věnovaná osmdesátému výročí vylodění, kde specializovaná vozidla devětasedmdesáté obrněné divize sehrála klíčovou úlohu.

Generál Percy Hobart byl vizionář tankového boje, který již před válkou prosazoval rychlé obrněné svazky. Britský premiér Winston Churchill a náčelník generálního štábu Alan Brooke mu svěřili velení nad nově vzniklou devětasedmdesátou obrněnou divizí s jediným úkolem. Jednotka měla vyvinout, vyzkoušet a v boji nasadit vozidla schopná zneškodnit minová pole, překonat protitankové příkopy a rozbít železobetonové pevnůstky ještě dříve, než na pláže vstoupí pěchota. Zatímco tradiční důstojníci kroutili hlavou nad podivnými tvary strojů a přezdívali jim Hobartovy kuriozity, britská armáda získala technologickou převahu, která zachránila tisíce lidských životů.

Jedním z nejúspěšnějších strojů se stal odminovací tank Sherman Crab. Na příď amerického středního tanku inženýři připevnili mohutné ocelové rameno s rotujícím bubnem poháněným přímo hlavním motorem. K bubnu bylo připevněno přes sedmdesát těžkých ocelových řetězů. Při rychlosti sto čtyřicet otáček za minutu konce řetězů drtivou silou tloukly do země před postupujícím tankem a odpalovaly protitankové i protipěchotní miny v hloubce několika desítek centimetrů. Tank za sebou zanechával čistý a bezpečný pruh o šířce tří metrů, kterým mohla pěchota i další vozidla bezpečně projet přes zaminované pobřežní pásmo.

Rotující řetězy a demoliční létající popelnice

Pro ničení německých betonových pevnůstek vzniklo těžké ženijní vozidlo Churchill AVRE. Konstruktéři odstranili původní kanón a nahradili ho mohutným čepovým moždířem Petard ráže dvě stě devadesát milimetrů. Tato zbraň vystřelovala osmnáctikilogramovou demoliční nálož lidově nazývanou létající popelnice. Výbušnina obsahovala dvanáct kilogramů vysoce brizantní trhaviny, která dokázala na vzdálenost sto metrů spolehlivě prorazit železobetonové stěny a protitankové zdi. Nabíjení moždíře probíhalo zcela bezpečně zevnitř vozidla přes posuvný poklop, aniž by posádka musela opustit ochranu silného pancíře.

Ženijní tank Churchill AVRE s moždířem Petard na pláži v Normandii
Těžký ženijní tank Churchill AVRE s moždířem Petard ráže 290 milimetrů v Graye sur Mer v Normandii.

Dalším zásadním problémem byl měkký pobřežní jíl a zrádné bahno, do kterého by běžné tanky okamžitě zapadly. Hobart proto vytvořil verzi Bobbin, která nesla obří cívku s plátěnou rohoží vyztuženou ocelovými dráty. Tank rohož odvíjel přímo pod své vlastní pásy a vytvořil tak pevný koberec pro celou invazní kolonu. K překonávání hlubokých příkopů sloužil tank Churchill Ark, který neměl věž a na obou koncích nesl sklopné rampy. Vozidlo jednoduše sjelo do příkopu a ostatní stroje přejely přímo přes jeho korbu. Děsivou palebnou sílu představoval plamenometný Churchill Crocodile, který za sebou vlekl pancéřovaný přívěs s osmnácti sty litry hořlavé směsi a dokázal zasáhnout cíle proudem tekutého ohně na vzdálenost přes sto metrů.

Rozdílná taktika na plážích a trvalé dědictví

Rozdíl mezi britským a americkým přístupem k Hobartovým strojům se plně projevil v den invaze šestého června 1944. Britský velitel Bernard Montgomery nabídl polovinu všech vyrobených speciálních obrněnců americké armádě. Americký generál Omar Bradley však většinu nabízených vozidel s výjimkou obojživelných tanků odmítl v přesvědčení, že úkol zvládnou běžné jednotky s leteckou podporou. Důsledky byly tragické. Na americké pláži Omaha utrpěly jednotky obrovské ztráty pod těžkou palbou z nepoškozených bunkrů, zatímco na britských a kanadských plážích Gold, Juno a Sword speciální ženijní tanky rychle vyčistily průchody minovými poli a zničily klíčová německá ohniska odporu.

Plamenometný tank Churchill Crocodile střílí plameny v srpnu 1944
Plamenometný tank Churchill Crocodile chrlí mohutný proud ohně během bojových operací v srpnu 1944.

Hobartovy kuriozity představovaly skutečnou revoluci v chápání ženijního boje. Dokázaly, že i nejsilnější opevnění lze překonat, pokud útočník nasadí účelově konstruovanou techniku chráněnou pancířem. Principy vyvinuté v sedmdesáté deváté obrněné divizi položily základy pro moderní ženijní vozidla, odminovací komplety a mostní tanky, které armády po celém světě používají dodnes. Generál Hobart vytvořil sbírku strojů, které na první pohled působily groteskně, ale v rozhodující hodině druhé světové války otevřely spojencům bránu do okupované Evropy.

You may also like