Prototyp XL-29 poprvé vzlétl 5. dubna 1959 s britským motorem Viper. Domácí M-701 se do letových zkoušek Delfína zapojil až v červenci 1960; sériové stroje už poháněl československý motor.
Technické přehledy sériového L-29 uvádějí M-701. Historie prvního letu ovšem uvádí Viper. Oba údaje jsou správné, každý popisuje jinou fázi vývoje. Právě jejich oddělení vysvětluje, co bylo na Delfínu vlastní československou prací a k čemu posloužil motor z Británie.
Vlastní letoun vznikal vedle vlastního motoru
Proudové stíhačky změnily také požadavky na výcvik jejich pilotů. Československo potřebovalo moderní cvičný proudový letoun a v roce 1955 začaly ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu první studie. Podle historického přehledu VHÚ Praha je zahájil Zdeněk Rublič; upravený projekt XL-29 dostal v roce 1956 podobu státního úkolu. Souběžně probíhal vývoj motoru M-701.
To je podstatný rozdíl proti převzetí hotového zahraničního typu. Aero mělo zkušenosti s licenční stavbou proudových MiGů, jak připomíná jeho vlastní přehled historie. Delfín však byl domácím návrhem letadla. Původ konstrukce, místo výroby a původ pohonné jednotky jsou tři samostatné otázky.
Rozdíl mezi návrhem a výrobou ukazují i příběhy MiGu-15 a jeho stavby ve Vodochodech nebo licenčního MiGu-21 s domácím označením S-106. Samotný československý výrobní štítek ještě nevypovídá o tom, kde letoun navrhli. U Delfína naopak zahraniční zkušební motor nepřepisuje původ jeho návrhu.
Viper umožnil začít létat před dokončením M-701
Letadlo a jeho motor se nevyvíjely stejným tempem. Vladimír Marek v časopisu Ministerstva obrany A report 7/2009 na stranách 40–41 popisuje oddělený tým Motorletu Jinonice a komplikace, kvůli nimž bylo už počátkem roku 1958 zřejmé, že M-701 nebude pro letové zkoušky včas připraven. Řešením byl nákup britského Viperu a přizpůsobení prototypu pro jeho použití.
Dne 5. dubna 1959 tak zkušební pilot Rudolf Duchoň vzlétl s XL-29 poháněným Viperem. Datum i britský motor potvrzuje VHÚ. Vývoj letounu mohl pokračovat ve vzduchu, zatímco domácí pohonná jednotka ještě potřebovala vlastní zkoušky.
První let tedy patří konkrétní sestavě XL-29 s Viperem. Pokud k tomuto datu připojíme motor ze specifikace pozdějšího sériového Delfína, vytvoříme kombinaci, která tehdy neletěla. Právě tady vzniká zdánlivý rozpor mezi československým letounem a britským pohonem.
M-701 měl vlastní cestu přes létající laboratoř
Domácí motor mezitím procházel samostatným programem. Letecké muzeum v Kunovicích uvádí pozemní zkoušky od roku 1958 a letovou zkoušku v roce 1959 na upraveném bombardéru Il-28. Motor byl umístěn místo zadního střeliště; velký letoun posloužil jako létající laboratoř.
Do jednoho z prototypů XL-29 se M-701 dostal v červenci 1960. Kunovické muzeum upřesňuje první let této kombinace na 12. července 1960, opět s Rudolfem Duchoněm. Letová zkouška motoru na Il-28 a jeho zálet v Delfínu jsou přitom dva odlišné milníky.
Pro M-701 byla důležitá také budoucí služba cvičného stroje. Kunovický přehled vysvětluje volbu radiálního, tedy odstředivého kompresoru požadavky na jednoduchou údržbu a provoz z polních letišť. V této části kompresor žene vzduch od středu směrem ven. Technická koncepce tak souvisela s podmínkami, ve kterých měl školní letoun pracovat.
Sériový Delfín vypráví další kapitolu
Britský motor zůstal součástí prototypového příběhu. Sériové Delfíny poháněl M-701, což výslovně uvádí kunovická historie L-29. Výroba letadel se rozdělila mezi Aero Vodochody a Let Kunovice. Aero uvádí celkem 3 665 strojů, z toho 1 943 ve Vodochodech a 1 722 v Kunovicích.
Rozlišení platí dokonce i uvnitř prototypového programu. U dochovaného XL-29-2, který uskutečnil první let typu, popisuje samostatný záznam VHÚ montáž M-701 až koncem roku 1960. Červencový milník celého programu tedy nelze automaticky vydávat za datum výměny motoru právě v tomto konkrétním stroji.
Při čtení údajů o Delfínu pomůže jednoduché pořadí: nejprve určit konkrétní stroj nebo etapu vývoje, potom datum a teprve k nim přiřadit motor. U prvního letu typu vyjde Viper, u červencového záletu domácího pohonu a u sériových letadel M-701. Československý přínos je pak vidět přesněji: zahrnoval vlastní návrh letounu i dokončení domácího motoru, každý s vlastním zkušebním kalendářem.
