Když se před německými bunkry v Normandii objevil těžký britský obrněnec s tajuplným přívěsným vozíkem, obráncům ztuhla krev v žilách. Z jeho přídě vyšlehl proud hořícího paliva, který měnil betonová opevnění v ohnivou past.
Během spojeneckého tažení Normandií v létě roku 1944 narážely britské i americké jednotky na pásy mohutných betonových pevnůstek a hlubokých zákopových systémů, které nebylo možné zdolat běžným dělostřelectvem ani přímou palbou tankových kanonů. Britský generálmajor Percy Hobart proto v rámci své specializované devětasedmdesáté obrněné divize nasadil do boje tajnou zbraň, která se stala psychologicky nejděsivějším strojem celé západní fronty. Podle historických analýz britského muzea The Tank Museum v Bovingtonu a oficiálních válečných záznamů Imperial War Museums v Londýně dostal tento stroj označení Churchill Crocodile a představoval vrcholný vývojový stupeň plamenometných obrněnců druhé světové války.
Základem této zbraně byl těžký pěchotní tank Churchill verze Mark VII, který se vyznačoval mohutným čelním pancířem o tloušťce až sto padesát dva milimetrů. Tento pancíř spolehlivě odolával většině německých protitankových děl. Konstruktéři ponechali tanku jeho hlavní věžový kanon ráže sedmdesát pět milimetrů, ale místo trupového kulometu vedle řidiče instalovali masivní plamenometnou trysku s elektrickým zapalovačem. Vznikl tak obrněnec schopný vést konvenční tankový boj a zároveň v jediném okamžiku rozpoutat ohnivé peklo.
Přívěs se šesti tunami hořlavého gelu a tlakem dusíku
Běžné plamenometné tanky té doby vozily palivové nádrže uvnitř korby. To však znamenalo dvě zásadní nevýhody, posádka seděla přímo na sudu s hořlavinou a objem paliva stačil pouze na několik krátkých zášlehů. Britští inženýři proto přišli se zcela revolučním konceptem externího přívěsu. Za tank zapojili pancéřovaný dvoukolový vozík o hmotnosti šesti a půl tuny, který dokázal odolat zásahům z pušek i střepinám dělostřeleckých granátů.

Uvnitř tohoto přívěsu se ukrývala nádrž s osmnácti sty litry speciálního zahuštěného paliva a soustava pěti ocelových lahví se stlačeným dusíkem. Plyn pod obrovským tlakem tlačil hořlavou směs skrz masivní kloubový spoj a pancéřované potrubí vedené pod celým břichem tanku až k přední trysce. Kloubové spojení bylo tak dokonale mechanicky vyřešeno, že tank mohl manévrovat v těžkém kráterovém terénu a překonávat zákopy, aniž by hrozilo přetržení vedení. V případě kritického nebezpečí nebo zasažení vozíku mohl velitel stisknout tlačítko v prostoru posádky a vozík pomocí pyrotechnických náloží okamžitě odpojit.
Plamenný jazyk na vzdálenost delší než fotbalové hřiště
Skutečnou noční můrou pro německé obránce však nebyl samotný oheň, ale fyzikální vlastnosti použitého paliva. Místo běžného benzínu, který se rychle rozptyloval a shořel ve vzduchu, využíval Crocodile směs obohacenou o hliníková mýdla a pryskyřice, známou jako gelové palivo. Tento hustý hořlavý rosol vystřeloval z trysky v kompaktním proudu rychlostí desítek metrů za sekundu.
Zatímco pěchotní plamenomety měly účinný dosah kolem třiceti metrů, Churchill Crocodile dokázal zasáhnout cíle na vzdálenost sto dvaceti metrů, při příznivém větru dokonce až sto čtyřiceti metrů. Gel se nerozstříkl, ale dopadl v celistvé mase na střílnu bunkru, přilepil se na beton i ocel a okamžitě vzplanul teplotou přesahující tisíc stupňů Celsia. Hořící kapalina navíc stékala do ventilačních šachet a pozorovacích průzorů. Plamenomet během několika vteřin vysál z uzavřených prostor veškerý kyslík a nahradil jej smrtícím oxidem uhelnatým, takže obránci v bunkrech neměli žádnou šanci přežít, i kdyby je samotné plameny nezasáhly přímo.

Psychologický teror a rozkaz popravovat posádky na potkání
Psychologický dopad nasazení tanků Crocodile byl tak drtivý, že britské velení často ani nemuselo plamenomet aktivovat. Stačilo, aby tank vyjel na dohled od německých zákopů a vystříkl před sebe krátkou varovnou dávku nezapáleného paliva. Ve chvíli, kdy němečtí vojáci ucítili typický zápach rosolovité směsi a uvědomili si, že příští dávka ponese jiskru elektrického zapalovače, začaly se z okopů masově zvedat bílé prapory. Celé prapory se vzdávaly jedinému tanku, jen aby se vyhnuly uhoření zaživa.
Z této obrovské hrůzy se však zrodila bezmezná nenávist. Německé velení vydalo tajný rozkaz, podle něhož neměla být posádkám plamenometných tanků poskytována žádná milost. Pokud byl Churchill Crocodile znehybněn a jeho tankisté padli do zajetí, byli často na místě bez soudu popraveni. Britští velitelé si byli tohoto nebezpečí dobře vědomi. Členům osádek proto důrazně doporučovali, aby v případě nouzového opuštění vozidla odtrhli všechny speciální nášivky plamenometných jednotek a před nepřítelem tvrdili, že jde o posádku běžného pěchotního tanku.
| Bojová vlastnost | Churchill Crocodile | Německý Flammpanzer III | Pěchotní plamenomet M2 |
|---|---|---|---|
| Maximální dosah plamene | Sto dvacet metrů | Padesát pět metrů | Třicet metrů |
| Kapacita hořlavé směsi | Tisíc osm set litrů v přívěsu | Jeden tisíc litrů v korbě | Šestnáct litrů v nádržích |
| Počet jednosekundových zášlehů | Až osmdesát výstřelů | Osmdesát výstřelů | Šest až osm výstřelů |
| Sekundární výzbroj | Kanon ráže sedmdesát pět milimetrů | Žádný kanon pouze kulomet | Žádná pouze osobní zbraň |
| Čelní pancíř nosiče | Sto padesát dva milimetrů | Padesát milimetrů | Nulové pancéřování vojáka |
Proč plamenometné tanky po válce definitivně zmizely
Zásoba v přívěsu umožňovala vystřelit až osmdesát jednosekundových dávek, což představovalo obrovskou palebnou sílu. Churchill Crocodile se úspěšně osvědčil nejen v bitvách u Brestu a při dobývání německých měst, ale sloužil i v korejské válce. Přesto se éra plamenometných tanků v padesátých letech nachýlila ke svému definitivnímu konci.
Nástup přenosných protitankových řízených střel a kumulativních granátometů proměnil těžkopádné obrněnce s přívěsem ve snadný cíl. Přívěsný vozík byl zranitelný dělostřeleckou palbou a omezoval manévrovací schopnosti v rychlém pohyblivém boji. Úlohu ničení pevných krytů a bunkrů převzala přesně naváděná munice, podkaliberní střely a termobarické hlavice. Legendární Churchill Crocodile tak zůstal v paměti vojenských historiků jako nepřekonatelný symbol hrůzy, která v letních měsících roku 1944 zlomila odpor německé obrany na západní frontě.
