Zatímco žádný spojenecký kanon nedokázal prorazit jeho monstrózní čelní pancíř o tloušťce čtvrt metru, německý stíhač tanků Jagdtiger byl odsouzen k zániku vlastní váhou. Tento nejtěžší obrněnec druhé světové války vážil přes sedmdesát tun a většinu vyrobených kusů nezničil nepřítel, ale musely je vyhodit do povětří bezmocné vlastní posádky.
Když německé velení sledovalo nástup stovek a tisíců spojeneckých tanků na obou frontách, vsadilo na gigantické zbraně, které měly nepřátelské stroje ničit z bezpečné vzdálenosti mimo dosah jejich děl. Výsledkem této megalomanské doktríny se stal Jagdtiger, oficiálně označený jako Panzerjäger Tiger Ausf B. Šlo o nejtěžší sériově vyráběné obrněné vozidlo celé druhé světové války, které zasáhlo do skutečných bojových operací. Unikátní originální exemplář s raritním podvozkem Porsche je dodnes vystaven v britském muzeu The Tank Museum Bovington a historické záznamy dokumentující osudy této unikátní kolekce těžké obrněné techniky podrobně rozebírá i odborná studie Vojenského historického ústavu Praha.
Kanon, který střílel skrz zdi domů
Srdcem celého kolosu se stal gigantický kanon ráže sto dvacet osm milimetrů PaK 44 s hlavní dlouhou přes sedm metrů. Tato zbraň, odvozená z těžkého protiletadlového děla, disponovala drtivým balistickým výkonem. Těžký ocelový projektil o váze dvacet osm kilogramů opouštěl ústí rychlostí přes devět set metrů za sekundu a na vzdálenost tří kilometrů dokázal bez potíží probít čelní pancíř jakéhokoliv spojeneckého tanku.
V městském boji během německé ofenzívy v Ardenách dokonce granáty tohoto kanonu prorážely celé cihlové a kamenné domy skrz naskrz a spolehlivě ničily americké tanky ukryté za nimi. Manipulace s municí však byla extrémně fyzicky náročná. Kvůli obrovské hmotnosti granátů muselo být střelivo dělené. Šestičlenná posádka proto zahrnovala dva nabíječe, kde jeden zasouval do komory samotnou střelu a druhý těžkou mosaznou nábojnici s výmetnou prachovou náplní.
Neprostřelitelná čelní pevnost
Konstruktéři posadili kanon do nepohyblivé kasematové nástavby zhotovené z jednolitého bloku kalené chrom niklové oceli. Čelní stěna nástavby dosahovala tloušťky neuvěřitelných dvě stě padesát milimetrů a byla navíc skloněna pod úhlem patnáct stupňů. Spodní čelní pancíř korby měl tloušťku sto padesát milimetrů pod výrazným sklonem padesáti stupňů.
V praxi to znamenalo, že žádný z běžných spojeneckých tankových kanonů nedokázal Jagdtiger zepředu ohrozit. Ani slavný britský sedmnáctiliberní kanon střílející podkaliberní střelivo, ani těžký sovětský kanon ráže sto dvacet dva milimetrů na tanku IS 2 nedokázaly čtvrt metru silný monolit prorazit. Zepředu byl stroj skutečnou pojízdnou nedobytnou pevností.
Motor z polovičního tanku a tisíc litrů benzínu
Zatímco z hlediska palebné síly a pancéřování byl Jagdtiger na papíře dokonalý, jeho pohonná soustava představovala inženýrskou katastrofu. Monstrum vážící v plné polní výstroji přes sedmdesát jedna tun poháněl stejný zážehový motor Maybach HL 230 o výkonu sedm set koňských sil, jaký poháněl o třicet tun lehčí Panther.
Měrný výkon stroje činil pouhých necelých deset koňských sil na tunu váhy. Motor musel neustále běžet v extrémních otáčkách, docházelo k rychlému přehřívání chladicí kapaliny a praskání těsnění. Spotřeba paliva byla přímo astronomická. Na silnici spolykal Jagdtiger kolem sedmi set litrů benzínu na sto kilometrů, v rozbahněném terénu pak spotřeba vystoupala až na dvanáct set litrů na sto kilometrů. V době, kdy německá armáda počítala každý litr paliva, znamenalo doplnění nádrží jednoho takového kolosu obrovskou logistickou zátěž.
Technické parametry stíhače tanků Jagdtiger
Základní technická a taktická data německého těžkého stíhače tanků Jagdtiger vyráběného v letech 1944 až 1945.
| Konstrukční parametr | Hodnota stíhače tanků Jagdtiger |
|---|---|
| Typ vozidla | Těžký stíhač tanků bez otočné věže |
| Bojová hmotnost | Sedmdesát jedna celých a sedm desetin tuny |
| Posádka | Šest mužů včetně dvou nabíječů |
| Hlavní výzbroj | Kanon PaK 44 ráže sto dvacet osm milimetrů |
| Sekundární výzbroj | Dva kulomety MG 34 a vrhač granátů |
| Maximální tloušťka pancíře | Dvě stě padesát milimetrů na čele nástavby |
| Pohonná jednotka | Zážehový dvanáctiválec Maybach HL 230 |
| Výkon motoru | Sedm set koňských sil |
| Maximální rychlost na silnici | Třicet čtyři kilometrů za hodinu |
| Maximální rychlost v terénu | Patnáct kilometrů za hodinu |
| Spotřeba paliva v terénu | Až dvanáct set litrů na sto kilometrů |
| Celkový počet vyrobených kusů | Přibližně osmdesát exemplářů |
Převodovky praskající při každé zatáčce
Kanon byl v kasematě pevně usazen a umožňoval stranový pohyb pouhých deset stupňů na každou stranu. Pokud se nepřátelský cíl objevil mimo tento úzký výseč, musel řidič otočit celý sedmdesátitunový kolos na pásech. Zde nastával největší kámen úrazu celé konstrukce.
Převodovka a koncové převody byly dimenzovány na běžné zatížení, nikoliv na brutální odpor obřích širokých pásů bořících se do bláta. Při pokusu o otočení na místě praskaly zuby v ozubených kolech a trhaly se směrové spojky. Mnoho Jagdtigerů se vyřadilo z provozu pouhým manévrováním v zatáčkách, aniž by na ně nepřítel vypálil jediný výstřel.
Většinu monster zničili vlastní tankisté
Do bojů zasáhly dvě samostatné jednotky, těžké prapory stíhačů tanků s čísly 653 a 512. V řadách praporu 512 velel rotě i slavný německý tankový velitel Otto Carius. Ve svých vzpomínkách popsal Jagdtiger jako obrovské zklamání a technickou přítěž. Podle jeho svědectví trávily stroje většinu času v polních dílnách a kvůli jejich enormní hmotnosti je v případě poruchy nedokázaly vyprostit ani tři těžké osmitunové polopásové tahače spřažené za sebou.
Z celkového počtu přibližně osmdesáti vyrobených kusů nebyla naprostá většina zničena spojeneckou palbou. Když strojům došel benzín v úzkých údolích nebo jim selhala převodovka na ústupových trasách, bezmocné posádky vložily do vnitřku korby demoliční nálože a své vlastní stroje odpálily, aby nepadly do rukou postupujících Spojenců. Jagdtiger se tak stal smutným pomníkem německé megalomanie, která obětovala spolehlivost a mobilitu na oltář gigantismu.
