F-35 vynechala klasický průhledový displej pevně před pilotem a jeho funkci přenesla do přilby. Letové značky i obraz ze senzorů se zobrazují na hledí, zatímco velký palubní displej v kokpitu zůstává. Přesné usazení přilby a seřízení optiky jsou proto součástí přípravy pilota, nikoli jen otázkou pohodlí.
Na fotografii kokpitu F-35 chybí známá průhledná destička nad palubní deskou, na které ve stíhačkách svítí letové značky. Není to zapomenutá součást. Programová kancelář F-35 výslovně uvádí, že fyzický HUD nahrazuje displej v přilbě. Pilot si část svého zobrazovacího pracoviště opravdu nasazuje na hlavu.
Pro Česko jde o konkrétní součást přechodu na F-35 a přípravy pilotů. Ministerstvo obrany v přehledu k nákupu F-35 uvádí 24 strojů ve verzi F-35A. Vedle nového letounu a výcviku tedy piloti dostanou i jiný způsob, jakým se jim důležité informace dostávají před oči.
HUD se přestěhoval z kokpitu na hledí
Zkratka HUD označuje head-up display, tedy průhledový displej pro sledování údajů při pohledu ven. Klasické řešení má zobrazovací plochu pevně před pilotem. U F-35 tuto úlohu plní HMDS, přilbový zobrazovací systém. Podle Collins Aerospace spojuje systém Gen III funkci HUD, přilbové zobrazení a noční vidění do jednoho celku.
Proto může v popisu výrobce stát „integrovaný HUD“, přestože v kokpitu samostatná destička není. Jednou se mluví o funkci, podruhé o konkrétním kusu vybavení. F-35 zachovává zobrazování letových informací před očima, ale mění místo, kde pilot obraz vidí. Jde o konkrétní část práce s informacemi, kterou rozebírá i naše srovnání F-35A s Gripenem E, Rafalem a Eurofighterem.
Na hledí se podle programové kanceláře promítají dva stejné obrazy, pro každé oko jeden, opticky zaostřené do nekonečna. Obraz tedy neleží pro zrak jako text napsaný pár centimetrů od obličeje. V kokpitu přitom zůstává i velký palubní displej, popsaný v technickém přehledu Lockheed Martin na straně 13. Přilbový systém tak doplňuje palubní obrazovku a současně nahrazuje samostatný HUD.
U.S. Embassy Tel Aviv / Wikimedia / CC BY-SA 2.0
Pohled skrz letadlo obstarávají kamery
Přilbový displej umí zobrazit také obraz okolí, které konstrukce letounu zakrývá. Lockheed Martin popisuje šest infračervených kamer rozmístěných kolem stroje. Tvoří systém DAS (Distributed Aperture System), který poskytuje obraz okolí letounu. Jejich záběry se dostávají do přilby a umožňují pilotovi sledovat i prostor, kam by přes trup přímo neviděl.
Nejde o zprůhlednění kovu. Zpracování obrazu vybírá záběr podle směru přilby. Rozdíl mezi letovými značkami a kamerovým obrazem se přitom snadno ztratí v jediném efektním slově „displej“. Pro orientaci pomůže rozdělit systém podle toho, co právě dělá:
| Část systému | Její úloha | Co z toho plyne |
|---|---|---|
| Funkce HUD | Zobrazuje letové značky při pohledu ven. | Chybějící samostatné sklo neznamená chybějící letové informace. |
| Přilbový systém HMDS | Přivádí symboly a obraz na hledí před oči pilota. | Součást zobrazování se nosí na hlavě a vyžaduje přesné usazení. |
| Kamery DAS | Dodávají infračervené záběry okolí letounu. | Pohled přes zakrytou část letadla zprostředkovává video. |
Přehled rozlišuje tři úlohy podle popisů výrobců a programové kanceláře. Samotná přilba nenatáčí celé okolí a samotná kamera neurčuje, zda má pilot správně seřízenou optiku. Ke srozumitelnému obrazu potřebují spolupracovat oba konce systému.
US Air Force / Ministerie van Defensie / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno
Přilba na míru znamená i seřízení obrazu
Jak takové přizpůsobení vypadá, ukazuje reportáž amerického letectva v časopise Citizen Airman z října 2021 na stranách 14 a 15. Popisuje měření a skenování hlavy i následné nastavení optiky pomocí přístroje, který měří vzdálenost zornic. Cílem je, aby pilot v přilbě viděl jeden společný obraz. Collins k tomu uvádí individuální vnitřní vložku přilby.
Záleží také na souhře s kyslíkovou maskou. Podle stejné reportáže musí technici zkontrolovat, aby se při pohybu nebo mluvení nedotýkala hledí. Příliš těsná vzdálenost by mohla hledí prohnout a zkreslit obraz. Usazení se navíc průběžně kontroluje, nejde o jednorázové vyzkoušení velikosti jako v obchodě s čepicemi.
Pro pilota přecházejícího na F-35 z toho plyne další část přípravy: vedle ovládání letounu potřebuje správně nastavené vlastní zobrazovací vybavení. Když se při přizpůsobování řeší poloha přilby, očí a masky, řeší se současně cesta letových informací k pilotovi. Pohodlí a přesnost obrazu se tu potkávají v jednom kusu výstroje.
