Spojenečtí námořníci v září 1943 s hrůzou sledovali, jak padající německá puma uprostřed letu náhle změnila směr a neomylně zasáhla cíl. Přísně utajovaná klouzavá bomba Fritz X byla první chytrou zbraní historie, kterou německý operátor řídil pouhým pohybem joysticku.
Námořní bitvy druhé světové války rozhodovala letadla shazující klasické gravitační bomby a torpéda. Zásah manévrující válečné lodi z velké výšky byl však otázkou náhody a vyžadoval shoz stovek tun munice. Velení německé Luftwaffe si bylo tohoto omezení dobře vědomo a již před vypuknutím války spustilo tajný program přesně naváděné munice. Výsledkem byla zbraň, která předběhla svou dobu o celá desetiletí. Historické exempláře uchovávané ve sbírkách amerického muzea Smithsonian National Air and Space Museum i britského leteckého muzea Royal Air Force Museum dokládají, že tato německá zbraň položila základy moderního elektronického válčení.
Přísně střežený projekt z německých laboratoří
Vývoj pumy začal již v roce 1938 pod vedením inženýra Maxe Kramera v Německém zkušebním ústavu pro letectví. Cíl byl jasný: vytvořit těžkou protipancéřovou bombu, která by dokázala prorazit silně pancéřované paluby moderních bitevních lodí a kterou by bylo možné po odhozu dálkově navádět na pohybující se cíl.
Základem se stala standardní průbojná puma o hmotnosti čtrnáct set kilogramů. Konstruktéři k ní přidali čtyři malá nosná křídla uprostřed těla a kruhový prstencový ocasní stabilizátor. Na odtokových hranách ocasních ploch umístili speciální kmitající elektromagnetické plošky, takzvané spoilery, které svým vychylováním měnily proudění vzduchu kolem zbraně.
Řízení rádiem a joystick v rukou bombometčíka
Způsob navádění byl na svou dobu neuvěřitelně pokročilý. Puma po odhozu z bombardéru Dornier Do 217 padala volným pádem z výšky přes pět tisíc metrů. Bombometčík v přídi letounu sledoval její dráhu přes zaměřovač Lotfe. Aby zbraň neztratil z dohledu, na její zádi hořela jasná dýmovnice a blikala noční signální lampa.
Operátor držel v ruce malý joystick, kterým vysílal rádiové korekční povely přes kódovaný vysílač systému Kehl. Přijímač na palubě pumy přenášel signály na servomotory řídicích ploch. Bomba při střemhlavém letu překonávala rychlost zvuku a díky své kinetické energii a tvrzené ocelové špici dokázala prorazit až dvacet centimetrů silný pancíř.
Zkáza pýchy italského námořnictva
Skutečný šok zažil svět devátého září 1943. Po podpisu italského příměří vyplula italská flotila z přístavu La Spezia, aby se vzdala Spojencům na Maltě. Hitler toto rozhodnutí považoval za zradu a vyslal bombardéry s novou tajnou zbraní.
Italská vlajková bitevní loď Roma, moderní chlouba námořnictva, plula v doprovodu dalších lodí poblíž Sardinie, když se na nebi objevily německé bombardéry letící mimo dosah protiletadlových děl. Z oblohy se s ohlušujícím svistem snesla puma Fritz X. Zbraň prorazila celou lodní konstrukci skrz na skrz a vybuchla pod kýlem. Druhá naváděná puma zasáhla přední dělovou věž a odpálila muniční sklad. Kolos o výtlaku čtyřicet pět tisíc tun se během dvaceti minut rozlomil na dvě části a potopil se i s více než dvanácti sty námořníky.
Peklo u Salerna a těžký zásah bitevní lodi Warspite
O několik dní později Němci nasadili své řízené pumy proti spojeneckému vylodění u italského Salerna. Výsledky byly pro spojenecké velitele děsivé. Puma Fritz X přímo zasáhla americký lehký křižník Savannah, kde prorazila střechu dělové věže a zabila dvě stě mužů posádky.
O další dva dny později se terčem stala slavná britská bitevní loď Warspite. Těžká řízená puma zasáhla loď přímo za komínem, prorazila šest ocelových palub a vybuchla v kotelně. Exploze vyrvala obrovskou díru v trupu lodi, zaplavila strojovny a legendární válečné plavidlo muselo být vyřazeno z boje na dlouhé měsíce.
Technické parametry naváděné pumy Fritz X
Přehled základních konstrukčních a technických parametrů německé protilodní klouzavé pumy Ruhrstahl SD 1400 X.
| Konstrukční parametr | Hodnota u pumy Fritz X |
|---|---|
| Oficiální tovární označení | Ruhrstahl SD 1400 X nebo PC 1400 X |
| Celková hmotnost zbraně | Čtrnáct set kilogramů |
| Hmotnost bojové trhaviny | Tři sta dvacet kilogramů litého amatolového složení |
| Celková délka těla pumy | Tři celé a třicet dva setin metru |
| Rozpětí středních křídel | Jeden celý a čtyřicet setin metru |
| Průměr těla pumy | Padesát šest centimetrů |
| Způsob dálkového navádění | Rádiové povely vysílače Kehl a přijímače Strassburg |
| Pracovní rádiová frekvence | Přibližně čtyřicet osm až padesát megahertzů |
| Maximální rychlost při střemhlavém letu | Až tisíc třicet čtyři kilometrů za hodinu |
| Hlavní nosné bombardéry | Dornier Do 217 a Heinkel He 177 Greif |
Zrození moderního elektronického boje
Brutální úspěch německé tajné zbraně vyvolal mezi spojeneckými inženýry okamžitou panickou reakci. Vědci horečně zkoumali zbytky trosek a zachycené rádiové frekvence. Zjistili, že německý systém Kehl vysílá na frekvenci kolem padesáti megahertzů.
Během několika týdnů Američané a Britové vyvinuli a na lodě namontovali první elektronické rušičky. Jakmile německý bombardér vypustil pumu a začal ji navádět, spojenecký rušič zaplavil frekvenci šumem. Zmatená puma ztratila řízení a dopadla neškodně do moře stovky metrů od lodí. První chytrá zbraň historie tím odstartovala věk moderního radioelektronického boje, který dnes rozhoduje každou válku na světě.
