Home Letectví a vesmírIzraelská návnada se za stíhačkou veze na kabelu. X-GUARD lze za letu zase navinout

Izraelská návnada se za stíhačkou veze na kabelu. X-GUARD lze za letu zase navinout

by Miroslava Tichá
Izraelský víceúčelový stíhací letoun F-16I Sufa na letištní ploše s podvěsy

Běžné rušiče montované přímo na trup stíhaček mohou nechtěně fungovat jako maják pro moderní protiletadlové střely. Izraelská zbrojovka Rafael proto vsadila na vlečený klamný cíl X-GUARD, který si letoun táhne desítky metrů za sebou na optickém a elektrickém kabelu. Zatímco starší systémy museli piloti před přistáním bez milosti odříznout, nová návnada se po splnění mise za letu navine zpět do pouzdra a vrátí se bezpečně domů.

Když se v kokpitu moderní stíhačky rozezní výstražný signál oznamující zachycení nepřátelským radiolokátorem, pilot má na rozhodování pouhé sekundy. Klasické hliníkové pásky, známé jako chaff, i termální světlice proti současným protiletadlovým raketám prudce ztrácejí dech. Moderní naváděcí hlavice využívají monopulzní radary a složité zpracování Dopplerova posunu, takže pasivní oblak kovu rychle prohlédnou. Přímé rušení ze samotného trupu navíc skrývá zrádnou past. Pokud protivníkova střela podporuje režim pasivního navedení na zdroj rušení, známý jako Home-on-Jam, začne se orientovat přímo podle vysílaného signálu a stíhačku zasáhne právě kvůli její snaze o obranu.

Bojový letoun Dassault Rafale stoupá po startu s podvěsnými nádržemi a výzbrojí
Pro moderní stíhačky Rafale představuje vlečený klamný cíl zásadní pojistku při průniku silnou protivzdušnou obranou. Dylan Agbagni (CC0) / Wikimedia / CC0

Proč musí rušič z letadla ven: Fyzika, která zachraňuje životy

Řešení tohoto rébusu staví na jednoduché prostorové geometrii. Pokud zdroj klamavého signálu opustí samotný letoun a přesune se do bezpečné vzdálenosti, nepřátelská raketa sleduje návnadu a trup letadla mine. Právě na této filozofii stojí koncepce vlečených vláknově-optických klamných cílů typu FOTD. Když se letoun ocitne v ohroženém vzdušném prostoru, vysune za sebe aerodynamické tělísko, které letí ve vleku na pevném laně.

Vlečená návnada vysílá signál s vyšším ekvivalentním vyzařovaným výkonem, než jaký odráží samotný drak stíhačky. Pro radar protivníka i pro přilétající střelu se tak stává mnohem lákavějším cílem. Pokud raketa exploduje v těsné blízkosti návnady sto až sto padesát metrů za strojem, střepiny nezasáhnou pilotní kabinu ani motory. V krajním případě letadlo přijde o vlečený kousek elektroniky, pilot i cenný bojový stroj však zůstanou celí.

Optické vlákno i proud: Jak funguje navíjecí buben v pouzdře

Technologie vlečených klamných cílů se v letectvu používá už několik desetiletí, izraelská společnost Rafael ji však posunula o velký krok kupředu. Podle technické dokumentace k systému X-GUARD od izraelské společnosti Rafael z března 2024 dokáže toto zařízení pracovat jako plně opakovaně použitelný prostředek. Běžné podvěsné pouzdro namontované pod křídlem v sobě ukrývá nejen samotnou návnadu, ale také precizní mechanický navíjecí buben.

Bojový letoun F-16 letící nízko nad skalnatou pouštní krajinou
Systém X-GUARD snese vysoké přetížení i nadzvukové rychlosti, aniž by omezoval manévrovací schopnosti stíhačky v boji. Israel Defense Forces / Wikimedia / CC BY-SA 2.0

Kabel spojující návnadu se stíhačkou v sobě kombinuje vodiče pro silové napájení a křehké optické vlákno. Skrz něj palubní počítač pumpuje do návnady data o zjištěných radarových hrozbách a instrukce pro vysílač, zatímco proud pohání aktivní polovodičové antény. Celý mechanismus navíc zvládá extrémní mechanické namáhání. X-GUARD je certifikován pro letové rychlosti až do Mach 1,6, operační výšky přes patnáct kilometrů a snese manévry s přetížením až 7 g. Pilot se proto v boji nemusí omezovat a může manévrovat na hranici možností stroje.

Zahozený kabel stojí miliony: Návrat na základnu šetří rozpočet

Právě možnost návnadu za letu navinout zpět představuje hlavní výhodu oproti starším americkým systémům jako AN/ALE-50 nebo AN/ALE-55. Tyto vlečené cíle byly v podstatě jednorázové. Když je pilot jednou vypustil, musel je před přistáním odstřihnout a zahodit, protože s visícím kabelem a návnadou za zádí nebylo možné bezpečně dosednout na vzletovou a přistávací dráhu. Každá preventivně vypuštěná návnada tak znamenala ztrátu desítek tisíc dolarů.

Stodvacetitunový nacistický kolos se hlemýždím tempem sotva plazil. Jezdil rychlostí pouhých 10 km/h

X-GUARD tento problém odstraňuje. Pokud stíhací letoun prolétá nebezpečnou zónou protivzdušné obrany, pilot návnadu odvine. Když nebezpečí pomine a žádná střela na cíl nezaútočí, motorický naviják v pouzdře přitáhne kabel zpět a návnadu zacvakne do aerodynamického krytu. Systém je připraven pro další let a šetří obrovské finanční prostředky. Podobně jako moderním rušicím systémům jako Scorpius-G dává i návnadě X-GUARD schopnost čelit celé řadě hrozeb naráz. Společnost Rafael navíc rodinu rozšířila o autonomní variantu X-GUARD RT s vlastním přijímačem a vyhodnocovacím procesorem, kterou lze bez složitého zásahu do vnitřní avioniky zavěsit na transportní a hlídková letadla, nejen na víceúčelové stíhačky jako Rafale či F-16.

Ochrana nejdražších bojových strojů tak získává novou podobu. Rušič už nemusí sedět schovaný v trupu a doufat, že raketu zmate. Může pracovat venku a po splnění úkolu se poslušně vrátit domů.

You may also like