Švédská dieselelektrická ponorka Gotland dokázala v tichosti proniknout neprostupnou clonou válečných lodí a potopit nejmodernější americkou letadlovou loď. Její Stirlingův motor způsobil v Pentagonu takový šok, že si americké námořnictvo celou ponorku i s posádkou na dva roky pronajalo.
Když v roce dva tisíce pět vyplula nová pýcha amerického námořnictva, supermoderní jaderná letadlová loď USS Ronald Reagan, na cvičení u pobřeží Kalifornie, její velení nepochybovalo o absolutní převaze. Obří plavidlo v hodnotě několika miliard dolarů chránil celý svaz doprovodných křižníků, torpédoborců, jaderných útočných ponorek i protiponorkových vrtulníků. Přesto se stalo něco, co americkou generalitu naprosto ochromilo. Oficiální technologický profil moderních švédských ponorek a jejich revolučního bezvzduchového pohonu přibližuje výrobce Saab Kockums ve své námořní prezentaci. Podrobné technické parametry třídy Gotland a její unikátní akustickou kamufláž podrobně rozebírá také prestižní portál Naval Technology. Malá severská ponorka dokázala celou miliardovou obranu zesměšnit jediným cvičným útokem.
Cvičení u Kalifornie: Jak tichý stín pronikl přes jaderný štít
Během simulovaných válečných her v Tichém oceánu dostala posádka švédské ponorky Gotland zdánlivě nesplnitelný úkol. Měla najít a napadnout americký svaz letadlové lodi chráněný těmi nejcitlivějšími sonary na světě. Američtí námořníci předpokládali, že konvenční dieselelektrický člun snadno odhalí dříve, než se přiblíží na dostřel torpéd. Švédský kapitán však nařídil ponoření a aktivoval bezvzduchový pohon. Gotland proklouzl mezi hlídkujícími torpédoborci jako neviditelný duch. Bez jediného varovného pípnutí sonarů se vynořil v těsné blízkosti letadlové lodi Ronald Reagan, pořídil cvičné fotografie ze zaměřovače torpédometů a nepozorovaně odplul. Z vojenského hlediska byla obří letadlová loď s několika tisíci muži na palubě poslána ke dnu.
Zázrak jménem Stirling: Vnější spalování bez vibrací a hluku
Tajemství neuvěřitelné tichosti švédské ponorky spočívá ve Stirlingově motoru, který v devatenáctém století vymyslel skotský duchovní Robert Stirling. Běžné vznětové motory fungují na principu vnitřního spalování, kdy v každém válci dochází k tisícům explozí za minutu. Tyto rázy a vibrace pístů narážejících do stěn motoru se přenášejí do vody jako výrazný hluk, který nepřátelské sonary snadno zachytí. Stirlingův motor naproti tomu využívá vnější spalování. Teplo vzniká plynulým hořením motorové nafty s kapalným kyslíkem v uzavřené spalovací komoře. Tento stálý žár ohřívá pracovní plyn helium, který se rozpíná a pohání generátor. Žádné detonace, žádné ventily bouchající do sedel a žádný výfuk bublin do moře. Motor běží s tichým šepotem, který splývá s přirozeným šumem oceánu.
Past jaderných obrů: Proč jsou atomové reaktory příliš hlasité
Mnoho lidí se ptá, jak mohla malá ponorka za zlomek ceny překonat americké atomové ponorky třídy Los Angeles. Paradox spočívá v samotné konstrukci jaderného pohonu. Atomový reaktor vyrábí gigantické množství energie a umožňuje ponorce plout pod vodou celé měsíce vysokou rychlostí. Má však jednu nepřekonatelnou slabinu. Jaderný reaktor vyžaduje neustálé chlazení, což znamená nepřetržitý běh obřích chladicích čerpadel a cirkulačních potrubí. Tyto mechanické pumpy nelze nikdy zcela vypnout, ani když ponorka stojí na místě na dně moře. Pro pasivní sonar citlivé švédské posádky zněla americká jaderná plavidla jako vzdálená továrna. Švédský Gotland naproti tomu vypnul všechny pomocné agregáty, usadil se na pryžových silentblocích a stal se pro hydrofony prakticky neslyšitelným.
Nemagnetická ocel a pryžové tlumiče: Trup, který neodráží zvuk
Tichý pohon sám o sobě by k oklamání americké obrany nestačil. Švédští inženýři z loděnic Kockums vybavili třídu Gotland celou řadou dalších maskovacích prvků. Trup ponorky je vyroben ze speciální nemagnetické oceli, což vyřazuje ze hry magnetické detektory umístěné na amerických protiponorkových letounech. Všechny stroje a potrubí uvnitř trupu jsou namontovány na speciálních tlumicích blocích z pryže a kompozitů, takže do vnějšího pláště nepronikne ani mechanické cinknutí spadlého klíče. Povrch trupu pokrývá vrstva tlumicích dlaždic, které pohlcují vysílané vlny aktivních sonarů nepřítele místo toho, aby je odrazily zpět. Pro americké protiponorkové specialisty byl Gotland v pobřežních vodách Kalifornie zkrátka neviditelný jako černá díra.
Dvouletý nájem v San Diegu: Americké námořnictvo platilo miliony za lekce
Výsledky cvičení vyvolaly v americkém Kongresu i na velitelství tichomořské flotily naprosté zděšení. Pokud dokázala jedna malá švédská ponorka bez povšimnutí poslat ke dnu pýchu námořnictva, co by se stalo v případě skutečného konfliktu s protivníkem disponujícím moderními tichými čluny. Pentagon zareagoval nevídaným krokem. V roce dva tisíce pět podepsal se švédskou vládou smlouvu a celou ponorku Gotland i s její švédskou posádkou si na jeden rok pronajal do základny v San Diegu. Nájem byl později prodloužen na celé dva roky. Během stovek cvičných misí sloužil Gotland jako nepolapitelný nepřítel, na kterém se americké bitevní skupiny učily novým taktikám vyhledávání ultra tichých podmořských cílů.
Trvalá revoluce pod hladinou: Jak švédský nápad změnil světové loďstvo
Mise ponorky Gotland v Kalifornii zásadně přepsala námořní doktrínu jednadvacátého století. Ukázala, že obří a drahé jaderné ponorky nemusí být vždy absolutním pánem oceánů, zejména v mělkých pobřežních vodách a úžinách. Technologie nezávislého bezvzduchového pohonu se stala celosvětovým trendem. Švédské řešení se Stirlingovými motory převzalo japonské námořnictvo u svých ponorek třídy Sorju, zatímco další země vyvinuly konkurenční palivové články. Příběh švédského dravce, který pokořil letadlovou loď USS Ronald Reagan, zůstává fascinující ukázkou toho, jak může geniální technický nápad a dokonalé zvládnutí fyziky převážit nad zdánlivě neomezeným vojenským rozpočtem supervelmoci.
