Home Zbraně a výstrojMuniční tepna pro Ukrajinu. Kde v Česku vznikají dělostřelecké granáty

Muniční tepna pro Ukrajinu. Kde v Česku vznikají dělostřelecké granáty

by Pavel Prachař
Palety s těžkými dělostřeleckými granáty ráže sto padesát pět milimetrů vyrovnané ve zbrojním skladu.

Zatímco evropské státy po desetiletích míru marně hledaly výrobní kapacity pro dělostřelectvo, v České republice se roztočila obří průmyslová mašinérie. Zdejší chemičky, zbrojovky a muniční závody dnes představují klíčovou páteř dodávek velkorážových granátů, bez kterých by se ukrajinská fronta zhroutila.

Když se v prvních měsících války na Ukrajině ukázalo, že moderní konflikt s Ruskem se proměnil v brutální dělostřeleckou opotřebovávací válku, západní sklady začaly povážlivě vysychat. Ukrajinské houfnice spotřebovávaly tisíce granátů denně a mírová Evropa neměla továrny, které by takové tempo dokázaly uspokojit. Do čela záchranných snah se postavila Česká republika, jejíž slavná muniční iniciativa dnes zásobuje frontu statisíci kusy střeliva. Přísná kontrolní pravidla a prověřování dodávané munice oficiálně potvrzují zprávy Ministerstva obrany České republiky a hlubokou tradici domácí výroby těžkých ráží dokládá historická dokumentace z fondu Vojenského historického ústavu Praha.

Polička jako srdce těžké munice

Hlavním tuzemským centrem, kde se kompletují těžké dělostřelecké granáty, je město Polička v Pardubickém kraji. Zdejší zbrojní areál v Bořinách má tradici sahající až do roku 1920, kdy zde vznikla První vojenská muniční továrna pro mladou československou armádu. Dnes zde působí zbrojařská skupina STV Group, která je největším českým výrobcem velkorážové munice.

V Poličce probíhá náročný proces lisování těl granátů z vysoce kvalitní oceli, plnění těl trhavinou na bázi lisovaného i litého TNT a montáž citlivých dnových i hlavových zapalovačů. Zdejší linky chrlí nejen standardní munici ráže sto padesát pět milimetrů pro západní houfnice, ale také starší sovětskou ráži sto padesát dva milimetrů, kterou stále ve velkém využívají ukrajinské houfnice Dana a D 20.

Pardubice a Semtín: Bez střelného prachu děla nevystřelí

Samotné ocelové tělo naplněné trhavinou by však na bojišti bylo k ničemu bez hnací náplně. A právě zde vstupuje do hry další klíčové české město, kterým jsou Pardubice. V areálu v Semtíně sídlí státní podnik Explosia a sousední chemický kolos Synthesia, patřící do skupiny Czechoslovak Group.

Synthesia je jedním z mála výrobců energetické nitrocelulózy v celé Evropě. Tato strategická surovina tvoří základ pro výrobu bezdýmného střelného prachu. Státní Explosia pak z nitrocelulózy vyrábí prachové náplně a moderní modulární hnací systémy pro houfnice standardu NATO. Tyto náplně hoří přesně definovanou rychlostí, vytvářejí v hlavni tlak tisíců atmosfér a udělují padesátikilovému granátu rychlost blížící se tisíci metrů za sekundu. Bez pardubické chemie by se zastavila výroba munice v mnoha zemích kontinentu.

Vojáci manipulují s těžkým dělostřeleckým granátem během výcviku nabíjení houfnice.
Manipulace s těžkou dělostřeleckou municí vyžaduje přísné bezpečnostní postupy a odbornou kontrolu.

Vlašim: Miliony nábojů pro pěchotu

Zatímco Polička a Pardubice řeší těžké dělostřelectvo, ve středočeské Vlašimi tepe výroba pro pěšáky. Podnik Sellier a Bellot, založený už v roce 1825 a dnes začleněný do skupiny Colt CZ Group, patří k předním světovým výrobcům malorážového a středněrážového střeliva.

Z výrobních pásů ve Vlašimi putují na Ukrajinu obrovské objemy střeliva pro ruční zbraně. Jde především o náboje ráže devět milimetrů pro pistole a samopaly, alianční ráži pět celých padesát šest setin milimetru pro moderní útočné pušky i klasické náboje sedm celých šedesát dva milimetrů pro kulomety a pušky kalašnikov. Vlašimská továrna jede na nepřetržitý směnný provoz a její střelivo vyniká vysokou spolehlivostí i v náročných frontových podmínkách.

Přehled hlavních center muničního průmyslu v Česku

Přehled klíčových výrobních lokalit, podniků a specializací českého obranného sektoru zapojeného do produkce a dodávek munice.

Město a areálPodnik a výrobceHlavní výrobní zaměření a sortiment
Polička (areál Bořiny)STV GroupVýroba těl granátů, plnění trhavinou TNT, kompletace munice ráží 152 mm a 155 mm
Pardubice (Semtín)Synthesia a ExplosiaVýroba energetické nitrocelulózy, bezdýmných prachů a modulárních náplní pro houfnice
VlašimSellier a Bellot (Colt CZ Group)Pěchotní střelivo ráží 9 mm, 5,56 mm NATO a 7,62 mm pro útočné pušky a kulomety
ŠternberkExcalibur Army (CSG)Modernizace a generální opravy samohybných houfnic Dana a integrace zbraňových systémů
Globální síť skladůČeská muniční iniciativa (AMOS MO ČR)Zahraniční nákupy, rentgenová defektoskopie, repase a obnova prachových náplní granátů
Československá samohybná houfnice Ondava ráže sto padesát dva milimetrů ve Vojenském technickém muzeu Lešany.
Československá samohybná houfnice v expozici Vojenského technického muzea Lešany.

Repase, rentgeny a muniční iniciativa

Česká republika však pro Ukrajinu munici nejen nově vyrábí, ale stala se světovým centrem její renovace a kontroly. V rámci české muniční iniciativy nakupují čeští zbrojaři a vládní koordinátoři munici v desítkách zemí světa, často z dlouhodobých skladů v Asii či Africe.

Než takový granát zamíří na frontu, musí projít důkladnou inspekcí v českých závodech. Technici kontrolují vnitřek granátů průmyslovými rentgeny, zda v trhavině nevznikly nebezpečné vzduchové bubliny. Staré a ztvrdlé hnací prachové náplně se likvidují a nahrazují čerstvým prachem z Explosie, instalují se zcela nové zapalovače a granáty dostávají nové těsnění. Ukrajinští dělostřelci tak do rukou dostávají bezpečné a stoprocentně funkční střelivo.

Šternberk a logistická základna

Celý průmyslový řetězec doplňuje moravský Šternberk, kde podnik Excalibur Army ze skupiny Czechoslovak Group modernizuje těžkou dělostřeleckou techniku. Zdejší inženýři opravují houfnice Dana, stavějí nové samohybné zbraně Dita a provádějí střelecké zkoušky sladění munice s dělovými hlavněmi.

Český obranný průmysl tak v krizovém okamžiku dokázal zúročit staletou zbrojní tradici. Od pardubických chemických reaktorů přes lisy v Poličce až po automatické linky ve Vlašimi představuje Česko unikátní soběstačný ekosystém, který dokáže přeměnit surové železo a chemikálie v nepostradatelnou zbraň na obranu svobody.

You may also like