Dne 19. srpna 1960 zachytil americký C-119J nad Pacifikem návratové pouzdro družice Discoverer 14. Uvnitř byl exponovaný film se snímky Sovětského svazu. Poprvé se podařilo převzít pouzdro z oběžné dráhy přímo ve vzduchu.
Kapitán Harold E. Mitchell ucítil lehké škubnutí. Pod trupem jeho letounu právě zmizel oranžovostříbrný padák a ze zádi se ozvalo hlášení, že ho mají v závěsu. Posádka uspěla při třetím průletu. Teď ji čekalo ještě pomalé navíjení lana, na jehož konci visely první snímky, které americký průzkumný program CORONA dostal z oběžné dráhy.
Kamera snímala krajinu po pásech
Americké letectvo a Ústřední zpravodajská služba (CIA) vyvíjely program CORONA už v padesátých letech. Chtěly získat přehled o sovětských základnách a raketových stanovištích. Když Sověti v květnu 1960 sestřelili průzkumný letoun U-2 Francise Garyho Powerse, získal družicový průzkum ještě větší význam. Veřejnost znala starty pod názvem Discoverer.
Americká armáda dovezla velbloudy. Na Západě nesli i krmivo pro muly
Předchozí mise ukázala, že návrat z oběžné dráhy je proveditelný. Pouzdro Discovereru 13 dopadlo 11. srpna 1960 do Pacifiku a vyzvedlo ho americké námořnictvo. Podle sbírkového záznamu Smithsonianu vezlo pouze diagnostické přístroje pro zkoušku návratu.
Discoverer 14 odstartoval 18. srpna z kalifornské základny Vandenberg. Panoramatická kamera systému KH-1 zabírala povrch napříč směrem letu. Exponovaný film se navíjel do návratového pouzdra. Analytici pak přiřazovali snímky k mapě podle času expozice a dráhy družice. Od roku 1962 jim v tom pomáhala další kamera, jejíž širší záběr dával detailním fotografiím zeměpisný kontext.

Při 17. oběhu se návratové těleso oddělilo od družice. Brzdicí motor je navedl do atmosféry, kde film chránil tepelný štít. V nižší výšce sestup zpomalil padák. Způsob návratu popisují odtajněné dějiny programu a technická historie Národního úřadu pro průzkum (NRO).
Třetí průlet nad mraky
Mitchellův Fairchild C-119J s trupovým číslem 037 měl při této misi volací znak Pelican 9. Jeho posádka hlídkovala v záložní oblasti jihozápadně od Havaje. Navigátor Robert Counts zachytil signál majáku pouzdra a letoun se vydal jeho směrem. Pak posádka zahlédla padák.
Při prvních dvou průletech letoun padák těsně minul. Pouzdro mezitím klesalo k vrstvě mraků. Z otevřených zadních dveří vyčnívaly dvě tyče s háky. Při třetím průletu jeden z háků zachytil padák. Zátěž převzalo lano a naviják přitáhl padák i pouzdro k letounu. Posádka je vtáhla dovnitř a uložila do kovového kontejneru. Na dobových snímcích z paluby je nad oceánem vidět padák i zavěšené pouzdro.
Tank Challenger 1 v roce 1991 překvapil iráckou armádu. Jeho silnou stránkou byl pancíř a přesná palba
Na snímku amerického letectva ze sbírky Smithsonianu, který ukazuje manévr zvenku, je na ocase letounu čitelná koncovka čísla 8039. Mitchellův stroj měl sériové číslo 51-8037. Katalog popisuje manévr bez určení konkrétního letu na fotografii. Obraz Rena Wickse v muzeu amerického letectva je výtvarnou rekonstrukcí záchytu.
Z Havaje do fotolaboratoře
Posádka dopravila pouzdro na základnu Hickam na Havaji. Podle odtajněných dějin CIA film putoval letecky do laboratoře Eastman Kodak v Rochesteru ve státě New York. Tam ho vyvolali a pořídili kopie pro zpravodajské analytiky. O záchytu se přitom mluvilo veřejně už v roce 1960. Mitchell později vzpomínal na televizní vystoupení s Josephem Kittingerem, který ve stejném týdnu seskočil z výšky přes 31 kilometrů.
Na odtajněném záběru letiště Mys Šmidta na Čukotce je patrná dráha i stojánka. Fotografie měly podle CIA nižší rozlišení než záběry z U-2. Družice ale za jediný let pokryla větší plochu Sovětského svazu než všechny dosavadní přelety U-2 nad touto zemí dohromady. Analytici tak dostali záběry míst, kam se průzkumné letouny při těchto misích nedostaly. Pohled na stejné letiště ze země nabízí fotografie Iultinskiy r-n, Chukotskiy, Russia z roku 2004.

Zpravodajské snímky CORONA se dostaly na veřejnost až po rozhodnutí o odtajnění v roce 1995. Dnes mají ještě jiné využití. Vědcům slouží jako výchozí bod pro sledování toho, jak se od šedesátých let měnila krajina.
