Gary Foust opustil neovladatelný F-106 na vystřelovací sedačce. Prázdný letoun se vzápětí srovnal a dosedl na zasněžené pole v Montaně. Případ z roku 1970 skončil návratem stroje do služby, nebyla to však ukázka plánovaného automatického přistání.
Na poli poblíž městečka Big Sandy stála americká proudová stíhačka. Podvozek měla zatažený, motor stále běžel a v kabině nikdo neseděl. Její pilot se zachraňoval na padáku. Letoun se na zem dostal bez něj a překvapivě v takovém stavu, že později znovu létal.
Stalo se to 2. února 1970. Poručík Gary Foust letěl s Convair F-106A Delta Dart evidenčního čísla 58-0787 od 71. přepadové stíhací perutě ze základny Malmstrom. Při cvičném vzdušném boji se jeho stroj dostal do ploché vývrtky. Průběh zachycuje archiv asociace F-106 včetně vzpomínek dalších účastníků letu.
Pokusy o vybrání nevyšly. Foust se katapultoval, protože letoun dál ztrácel výšku a nedokázal ho dostat pod kontrolu. Tím se jeho osud a osud stíhačky rozdělily. Pilot bezpečně sestoupil na padáku a vyzvedli ho lidé na sněžných skútrech.
Po katapultáži se stroj srovnal
Prázdný F-106 se z vývrtky dostal a pokračoval v ustáleném sestupu. Pozorovali ho další piloti z výcvikového letu. Nečekaný obrat i následné dosednutí na břicho popisuje také zpravodaj War Eagles Air Museum, na stranách 4 a 5. Letadlo skončilo na zasněženém poli poblíž Big Sandy.
Vysvětlení už vyžaduje větší opatrnost. Muzejní text spojuje zotavení pravděpodobně se změnou hmotnosti a těžiště po odchodu pilota, sedačky a překrytu kabiny. Účastníci v archivu asociace zvažují rovněž impuls katapultáže. Tyto možnosti nejsou totéž co přesně doložený podíl jednotlivých sil.
Důležitý detail přidává svědectví instruktora Toma Curtise: před katapultáží byl letoun vyvážený a motor pracoval na volnoběh. Vyvážení zde znamená nastavení řízení pro určitý letový stav. Samo během vývrtky nepomohlo, po změně podmínek však stroj dokázal pokračovat bez ruky na kniplu.
Automatika uměla hodně, přistání zůstávalo pilotovi
F-106 rozhodně nebyl jen motor s křídly. Jeho soustava MA-1 spojovala navádění a řízení palby. Podle sbírkového listu Hill Aerospace Museum mohla převzít řízení, navést stroj do příslušné výšky a útočné polohy a vrátit ho do okolí základny. Pro přistání přebíral řízení pilot.
Valder137 / Wikimedia / CC BY 2.0
Právě toto rozdělení úkolů je pro montanský příběh podstatné. Letoun měl automatizované funkce, ale z jeho dosednutí na poli nelze udělat důkaz, že si palubní systém vybral náhradní letiště a provedl řízené přistání. Dostupné popisy líčí zotavení a sestup, nikoli takové rozhodování.
Oddělit chování samotného letadla od práce jeho řídicí soustavy se vyplatí i u jiných konstrukcí. U F-117 pomáhalo elektronické řízení zvládat nestabilní drak. Ani tam přítomnost počítače automaticky neznamenala, že může pilot z celého letu zmizet.
Swordfish pomohl zastavit Bismarck. Legendě z plátna nechyběly slabiny
Na poli ještě běžel motor, pak přišla oprava
Dobrodružství neskončilo dotykem se zemí. Muzejní zpravodaj popisuje příjezd policisty k letounu s běžícím motorem. Jak pod ním odtával sníh, stíhačka se po mírném svahu posouvala. Nakonec zůstala stát, když vyčerpala palivo. Vypadalo to na poněkud neobvyklý parkovací problém.
Při vyprošťování se ukázalo poškození spodku trupu a dvířek zbraňové šachty. Technici odmontovali křídla a stroj odvezli po železnici k opravě na základnu McClellan. Návrat do služby tedy neznamenal, že letoun vyvázl bez škrábnutí nebo rovnou odstartoval z pole.
Valder137 / Wikimedia / CC BY 2.0
F-106 číslo 58-0787 se vrátil do aktivní služby a později létal u 49. přepadové stíhací perutě. Od srpna 1986 je uchován v Národním muzeu amerického letectva v Ohiu. Muzejní fotografie tak ukazují skutečný stroj z tohoto případu, ovšem po opravách a další službě.
Zůstala mu přezdívka Cornfield Bomber, tedy přibližně bombardér z kukuřičného pole. Už slovo bombardér trochu kulhá: F-106 byl přepadový stíhač. Jeho pozoruhodný příběh ale přikrášlení nepotřebuje. Katapultovaný pilot přežil a letoun, který opustil, se dal opravit.
Podobnou hranici mezi automatizovaným úkonem a řízením celého letadla dnes ukazuje automatické tankování A330 MRTT. U montanského F-106 zůstává nejsilnější právě skutečný výsledek: po ztrátě pilota dosedl s opravitelným poškozením. Z náhody se tím nestal přistávací systém.
