Home HistorieSověti vlastní ponorku potopili záměrně. K-27 šla ke dnu i s jaderným palivem

Sověti vlastní ponorku potopili záměrně. K-27 šla ke dnu i s jaderným palivem

by Miroslava Tichá
Zaoblená příď a věž černé ponorky K-3 v muzejní hale

Sovětské námořnictvo poslalo vyřazenou ponorku K-27 ke dnu u Nové země. V obou reaktorech zůstalo použité jaderné palivo. Havárie, která ukončila její plavby, se přitom stala o třináct let dřív.

K-27 kdysi podnikala dlouhé plavby do Atlantiku. Poslední cestu absolvovala ve vleku ze Severodvinsku do Karského moře. Námořnictvo ji záměrně potopilo ve Stepovově zátoce na východním pobřeží Nové země. Loď dosedla ve vnější části zátoky v hloubce 33 metrů podle zprávy ze společného norsko-ruského průzkumu.

Skalnaté pobřeží Nové země za palubou lodi Akademik Mstislav Keldyš
Výzkumná loď Akademik Mstislav Keldyš se blíží k Nové zemi. Na východním pobřeží souostroví leží Stepovova zátoka, kam Sověti odtáhli K-27.

Rok 1982 se objevuje například ve zprávě agentury Interfax, která v tomto bodě odkazuje na blíže neurčené otevřené zdroje. Podrobná chronologie norského radiačního úřadu klade odtah i potopení do září 1981. Stejný měsíc uvádějí i autoři průzkumu zátoky.

Dva reaktory a chladivo, které tuhne

K-27 vstoupila do služby v roce 1963. Její konstruktéři vyšli z první sovětské jaderné ponorky K-3, pro nový stroj ale zvolili dva reaktory chlazené tekutou slitinou olova a bismutu. Takové chlazení umožnilo navrhnout kompaktnější reaktory. Slitina ovšem při dostatečném ochlazení tuhla. Stejný princip chlazení později využily i ponorky projektu 705 Lira.

Spojenci vyrobili v Británii díly dvou umělých přístavů. Po vylodění je sestavili u Normandie

Při cvičné plavbě 24. května 1968 prudce klesl výkon reaktoru na levoboku. Část paliva se poškodila a radioaktivní látky pronikly do reaktorového oddílu. K-27 se vynořila a vrátila na základnu. Druhý reaktor ještě posloužil ke zkouškám u základny. Na běžnou plavbu už ponorka nevyrazila. Námořnictvo ji oficiálně vyřadilo v roce 1979. Průběh havárie a další osud lodi popisuje odborná zpráva norského radiačního úřadu.

Palivo zůstalo uvnitř

V Severodvinsku technici připravili loď k potopení. Na víka reaktorů přidali ocelové kryty a dutiny v jejich okolí vyplnili mimo jiné bitumenem. Podle norského radiačního úřadu měly tyto úpravy oddělit palivo od mořské vody. Trup tak putoval na dno i s tím, co zůstalo v obou reaktorech.

Jiný způsob vyřazení ukazuje příběh americké plovoucí elektrárny Sturgis. Americká armáda z jejího reaktoru vyjmula palivo ještě před odtahem do rezervy. Teprve po letech přišla na řadu demontáž zařízení a rozebrání trupu. U K-27 zůstaly palivo, reaktory a trup pohromadě. Pod hladinu se tak přesunul i dohled nad palivem.

Američané postavili vrtulník, jehož kanón sleduje pohled střelce. Apache se stal postrachem tanků

Měření u vraku a scénář pro případ havárie

Ve Stepovově zátoce leží také kontejnery s radioaktivním odpadem. V listopadu 2025 proto vědci měřili záření přímo na palubě vraku. Expedice lodi Akademik Ioffe tam vyslala podvodní robot se spektrometrem a za dva dny provedla tři série měření. Podle zprávy expedičního týmu měření neukázala únik z reaktorů. Zaznamenané cesium-137 tým připsal povrchové kontaminaci trupu.

Bílá výzkumná loď Akademik Ioffe u mola pod skalnatým pobřežím
Akademik Ioffe kotví v grónském Sisimiutu. V listopadu 2025 expedice této lodi vyslala podvodní robot k vraku K-27.

Norská modelová studie z roku 2016 zkoumala možné havárie na dně i při vyzvedávání. V jednom typu scénářů rozebírala možnost, že po poškození ochranných bariér pronikne do reaktoru voda a spustí se štěpná řetězová reakce. Model pak ukazoval, jak by se při zadaných podmínkách mohly šířit uvolněné radioaktivní látky.

Tým výpravy v roce 2025 zkoumal také pobřeží, aby našel vhodné místo pro zázemí plánované podvodní monitorovací stanice. Ta by pomohla zachytit případné změny i v měsících, kdy k vraku žádná výzkumná loď nevypluje.

You may also like