Home HistorieTři polští matematici dokázali rozluštit Enigmu ještě před válkou. Jejich práce pomohla spojencům

Tři polští matematici dokázali rozluštit Enigmu ještě před válkou. Jejich práce pomohla spojencům

by Miroslava Tichá
Německý šifrovací stroj Enigma v dřevěné skříňce

Příběh rozluštění německého šifrovacího stroje Enigma bývá nejčastěji spojován s britským střediskem Bletchley Park. První rozhodující průlom však dokázali již před válkou tři mladí polští matematici z Varšavy.

Když Německo na přelomu dvacátých a třicátých let zavedlo vojenskou verzi elektromechanického šifrovacího stroje Enigma, západní rozvědky ji považovaly za prakticky neprolomitelnou. Zatímco tradiční lingvisté selhávali, polská zpravodajská služba vsadila na studenty matematiky z univerzity v Poznani. Jak připomíná historická studie Britské knihovny, Marian Rejewski, Jerzy Różycki a Henryk Zygalski použili algebraickou teorii permutací a už na konci roku 1932 odhalili vnitřní zapojení rotorů německé Enigmy. Jejich přínos dnes připomíná i památník evidovaný v registru Imperial War Museums přímo v Bletchley Parku.

Klíčem k úspěchu bylo uvědomění, že tehdejší německý postup opakoval třípísmenný klíč zprávy dvakrát za sebou na začátku každé šifrované depeše. Rejewski toto opakování převedl na matematické cykly a dokázal bez jediného ukořistěného stroje rekonstruovat přesné elektrické dráhy uvnitř tajné německé konstrukce.

Otevřený německý šifrovací stroj Enigma s rotory a propojovací deskou
Rotory a čelní propojovací deska vytvářely miliardy kombinací, které polští matematici rozložili pomocí algebry.

Kryptologická bomba a děrované Zygalského listy

Když Němci v roce 1938 zvýšili počet možných rotorů ze tří na pět a ztížili denní nastavení, ruční výpočty přestaly stačit. Polský tým proto vyvinul speciální elektromechanický přístroj zvaný kryptologická bomba, který dokázal během zhruba dvou hodin automaticky prověřit nastavení rotorů a najít denní klíč.

Souběžně vznikly také takzvané Zygalského listy, tedy soustava přesně perforovaných papírových archů. Když se položily na sebe a prosvítily na stole, společný průsvitný otvor okamžitě prozradil správnou polohu šifrovacích koleček bez zdlouhavého počítání.

Tajné předání v lese Pyry v červenci 1939

V létě 1939 bylo zřejmé, že nacistický útok na Polsko je otázkou týdnů. Varšava se proto rozhodla podělit o své nejpřísněji střežené tajemství se spojenci. Od 25. do 27. července 1939 se v utajeném středisku v lese Pyry jižně od Varšavy sešli polští kryptologové s britskými a francouzskými zástupci.

Britští a francouzští experti byli šokováni, když zjistili, že Poláci už léta čtou německé zprávy. Na závěr setkání dostali spojenci funkční repliky Enigmy vyrobené v polské továrně AVA, výkresy kryptologické bomby i perforované listy, což okamžitě nastartovalo práci britského střediska Bletchley Park.

Rekonstrukce dešifrovacího stroje Bombe v muzeu Bletchley Park
Britský dešifrovací stroj Bombe v Bletchley Parku přímo navázal na předválečnou polskou konstrukci.

Základ, na kterém vyrostl Alan Turing

Po napadení Polska v září 1939 uprchli Rejewski, Różycki i Zygalski do Francie, kde v tajném středisku pokračovali v dešifrování německé komunikace. Britský tým vedený Alanem Turingem a Gordonem Welchmanem mezitím polskou myšlenku bomby výrazně zdokonalil, aby zvládla i složitější válečné změny německých šifer.

Historici se shodují, že bez polských replik a matematických postupů předaných v červenci 1939 by spojenci ztratili nejméně rok cenného času. Právě tento náskok pomohl vyhrát bitvu o Atlantik a výrazně zkrátil druhou světovou válku.

You may also like