Příběh rozluštění německého šifrovacího stroje Enigma bývá nejčastěji spojován s britským střediskem Bletchley Park. První rozhodující průlom však dokázali již před válkou tři mladí polští matematici z Varšavy.
Když Německo na přelomu dvacátých a třicátých let zavedlo vojenskou verzi elektromechanického šifrovacího stroje Enigma, západní rozvědky ji považovaly za prakticky neprolomitelnou. Zatímco tradiční lingvisté selhávali, polská zpravodajská služba vsadila na studenty matematiky z univerzity v Poznani. Jak připomíná historická studie Britské knihovny, Marian Rejewski, Jerzy Różycki a Henryk Zygalski použili algebraickou teorii permutací a už na konci roku 1932 odhalili vnitřní zapojení rotorů německé Enigmy. Jejich přínos dnes připomíná i památník evidovaný v registru Imperial War Museums přímo v Bletchley Parku.
Klíčem k úspěchu bylo uvědomění, že tehdejší německý postup opakoval třípísmenný klíč zprávy dvakrát za sebou na začátku každé šifrované depeše. Rejewski toto opakování převedl na matematické cykly a dokázal bez jediného ukořistěného stroje rekonstruovat přesné elektrické dráhy uvnitř tajné německé konstrukce.

Kryptologická bomba a děrované Zygalského listy
Když Němci v roce 1938 zvýšili počet možných rotorů ze tří na pět a ztížili denní nastavení, ruční výpočty přestaly stačit. Polský tým proto vyvinul speciální elektromechanický přístroj zvaný kryptologická bomba, který dokázal během zhruba dvou hodin automaticky prověřit nastavení rotorů a najít denní klíč.
Souběžně vznikly také takzvané Zygalského listy, tedy soustava přesně perforovaných papírových archů. Když se položily na sebe a prosvítily na stole, společný průsvitný otvor okamžitě prozradil správnou polohu šifrovacích koleček bez zdlouhavého počítání.
Tajné předání v lese Pyry v červenci 1939
V létě 1939 bylo zřejmé, že nacistický útok na Polsko je otázkou týdnů. Varšava se proto rozhodla podělit o své nejpřísněji střežené tajemství se spojenci. Od 25. do 27. července 1939 se v utajeném středisku v lese Pyry jižně od Varšavy sešli polští kryptologové s britskými a francouzskými zástupci.
Britští a francouzští experti byli šokováni, když zjistili, že Poláci už léta čtou německé zprávy. Na závěr setkání dostali spojenci funkční repliky Enigmy vyrobené v polské továrně AVA, výkresy kryptologické bomby i perforované listy, což okamžitě nastartovalo práci britského střediska Bletchley Park.

Základ, na kterém vyrostl Alan Turing
Po napadení Polska v září 1939 uprchli Rejewski, Różycki i Zygalski do Francie, kde v tajném středisku pokračovali v dešifrování německé komunikace. Britský tým vedený Alanem Turingem a Gordonem Welchmanem mezitím polskou myšlenku bomby výrazně zdokonalil, aby zvládla i složitější válečné změny německých šifer.
Historici se shodují, že bez polských replik a matematických postupů předaných v červenci 1939 by spojenci ztratili nejméně rok cenného času. Právě tento náskok pomohl vyhrát bitvu o Atlantik a výrazně zkrátil druhou světovou válku.
