Belgická armáda pokládala gigantickou podzemní pevnost Eben Emael za naprosto neproniknutelný štít chránící zemi před německým vpádem. Stačilo však pouhých dvacet minut a necelá stovka německých výsadkářů na tichých bezmotorových kluzácích, aby supermoderní ocelový kolos pomocí tajné zbraně zcela ochromili.
Když se v květnu 1940 rozhořela bitva o západní Evropu, spojenečtí generálové spoléhali na mohutné betonové pevnosti, které měly zastavit jakýkoliv německý útok. Korunním klenotem celé belgické obranné linie byla obří tvrz Eben Emael, tyčící se nad strategickým Albertovým kanálem. Její dobytí představovalo jeden z nejodvážnějších a nejlépe utajených úderů vojenské historie. Detailní chronologii i technické aspekty tohoto přelomového útoku dnes přibližuje oficiální památník Fort Eben Emael a unikátní dobové snímky pevnosti bezprostředně po jejím pádu uchovává ve svých sbírkách také Vojenský historický ústav Praha.
Ocelový gigant na Albertově kanálu
Pevnost Eben Emael patřila v meziválečném období k technickým divům světa. Byla vybudována ve třicátých letech na vysokém vápencovém útesu a její podzemní systém chodeb měřil přes pět kilometrů. V rozsáhlých prostorách se nacházely vlastní elektrárny, nemocnice, filtrovny vzduchu i obrovské sklady munice. Posádku tvořilo více než tisíc dvě stě elitních vojáků.
Obrannou sílu zajišťovaly těžké dělostřelecké věže s kanony ráže sto dvacet a sedmdesát pět milimetrů, které doplňovaly desítky protitankových děl a těžkých kulometů v pancéřových kopulích. Pevnost dokonale ovládala všechny mosty přes Albertův kanál i přístupové cesty od nizozemských hranic. Čelní útok pěchoty či tanků byl prakticky vyloučen, protože okolní stěny chránily hluboké protitankové příkopy a svislé skalní stěny.
Přísně tajná zbraň vyzkoušená na československých zvonech
Německé velení vědělo, že klasické obléhání by stálo měsíce času a tisíce životů. Adolf Hitler proto nařídil připravit přísně tajnou operaci s využitím naprosto převratné techniky. Základem plánu se staly nově vyvinuté kumulativní nálože, které dokázaly soustředit obrovskou energii exploze do úzkého paprsku plazmy.
Konstruktéři využili fyzikální Munroeův jev, kdy dutý kužel z mědi při výbuchu vytvoří proud roztaveného kovu pohybující se rychlostí přes osm tisíc metrů za sekundu. Tento paprsek dokázal během zlomku vteřiny propálit i ten nejtlustší ocelový pancíř. Němci tyto ničivé nálože o hmotnosti padesát kilogramů tajně zkoušeli na zabraných objektech československého pohraničního opevnění a na střelnicích v Brdech, kde si ověřili jejich stoprocentní účinek proti ocelolitinovým zvonům a střílnám.
Tichý let v ranní mlze a přistání na střeše
Klíčem k úspěchu však bylo dostat se k pevnosti nepozorovaně. Klasický seskok padáky nepřicházel v úvahu, protože by rozptýlené vojáky belgická kulometná hnízda okamžitě postřílela. Němci proto vsadili na bezmotorové nákladní kluzáky DFS 230. Tyto stroje byly vlečeny transportními letouny Ju 52 a v brzkých ranních hodinách desátého května 1940 se v naprosté tichosti odpoutaly ještě nad německým územím.
Zkušení piloti kluzáků využili ranní šero a mlhu. Bez jakéhokoliv hluku motorů překonali hranice a s chirurgickou přesností přistáli přímo na travnaté střeše pevnosti. Z jedenácti vyslaných kluzáků jich na cílovou plochu úspěšně dosedlo devět. Z jejich útrob vyskákalo pouhých sedmdesát osm výsadkářů úderné skupiny Granit, které vedl poručík Rudolf Witzig. Belgické posádce uvnitř podzemí v té chvíli vůbec nedošlo, že nepřítel už stojí přímo na jejich hlavách.
Technické parametry pevnosti Eben Emael
Základní technická data, rozměry a výzbrojní parametry belgické dělostřelecké tvrze v době německého útoku v květnu 1940.
| Konstrukční a taktický parametr | Hodnota u pevnosti Eben Emael |
|---|---|
| Období výstavby komplexu | Roky 1932 až 1935 |
| Strategická poloha | Skalní masiv nad Albertovým kanálem u Lutychu |
| Celková plocha povrchu tvrze | Přibližně sedmdesát pět hektarů |
| Délka podzemních chodeb | Více než pět kilometrů v hloubce až padesát metrů |
| Početní stav obránců | Jeden tisíc dvě stě důstojníků a vojáků |
| Hlavní dělostřelecká výzbroj | Dvě otočné věže s kanony ráže sto dvacet milimetrů a kasematy s děly ráže sedmdesát pět milimetrů |
| Doplňková výzbroj | Dvanáct protitankových děl ráže šedesát milimetrů a desítky kulometů |
| Útočící německá jednotka | Skupina Granit čítající sedmdesát osm výsadkářů |
| Použité transportní prostředky | Nákladní bezmotorové kluzáky DFS 230 |
| Klíčová útočná zbraň | Kumulativní nálože o hmotnosti padesát kilogramů |
| Doba vyřazení hlavních zbraní | Přibližně dvacet minut od přistání |
Dvacet minut k ochromení celého podzemí
Belgická děla a střílny byla konstruována k palbě do dálky a do stran, ale neměla žádnou možnost pálit na vlastní strop. Výsadkáři okamžitě zahájili bleskovou akci. Během několika minut rozmístili masivní kumulativní nálože na dělostřelecké kopule, pozorovací zvony i ventilační šachty.
Následovaly drtivé exploze. Žhavý plazmový paprsek propálil metrové pancíře jako máslo, zničil mechanismy děl a zabil jejich obsluhy. Výbuchy vháněly do podzemních tunelů hustý kouř a jedovaté plyny. Výsadkáři navíc do vyražených otvorů házeli granáty a svazky trhavin, čímž vyřadili ventilační systém. Během pouhých dvaceti minut byl nejobávanější pevnostní komplex Evropy zcela zbaven svých zbraní a dvanáct set obránců zůstalo odříznuto v temných chodbách bez spojení se světem.
Konec éry nedobytných betonových pevností
Belgické velení se marně pokoušelo ostřelovat povrch vlastní tvrze ze sousedních pevností, ale výsadkáři se bezpečně ukryli v dobytých betonových kasematách. Následujícího dne dorazily k pevnosti německé pozemní jednotky s těžkou technikou a otřesená belgická posádka byla nucena kapitulovat.
Pád Eben Emael znamenal pro spojeneckou strategii naprostý šok. Německá armáda získala neporušené mosty přes Albertův kanál a její tankové divize mohly bez překážek vpadnout do nitra Belgie a severní Francie. Útok zároveň definitivně ukončil éru budování statických betonových linií a dokázal, že o výsledku moderní války nerozhoduje tloušťka zdiva, ale rychlost, moment překvapení a nová technologie.
